Na nejposvátnějším místě
Chloubu francouzské gotické architektury, katedrálu Notre Dame v Paříži, jíž stavba začala v roce 1163 z podnětu biskupa Maurice de Sully, zachvátil 15. dubna 2019 požár. Poté se zřítil krov a s ním sanktusová dubová věž z roku 1859. Před započetím prací na její opravu byly při stavbě lešení dělníky objeveny předměty, které, jak usoudili, by měli vidět archeologové. V únoru 2022 byl na místo povolán tým vedený Christopherem Besnierem z francouzského archeologického ústavu Inrap. Přímo v srdci katedrály, pod podlahou věže na nejposvátnějším místě, kde transept (příčná loď) protíná hlavní loď, archeologové objevili několik hrobů s roztříštěnými úlomky lidských kostí, zbytky rostlin a kamenných soch. V hloubce jeden meter pak odkopali dva zachovalé olověné sarkofágy s mužskými těly.
Sarkofágy odkryty
Nález sarkofágů Ch. Besnier označil za mimořádný a emotivní. Už jen fakt, že byli muži pohřbeni na tak významném místě pak dle Erica Crubéze, profesora biologické antropologie na Univerzitě Toulouse III., který dohlížel na rozřezávání rakví, naznačil, že museli být ve své době velmi významní.
Jedna z rakví měla mosaznou cedulku se jménem zesnulého. Jde o významného kanovníka Notre Dame Antoina de la Porte. Zemřel 24. prosince 1710 ve věku 83 let. Byl to velmi vlivný a bohatý muž, který zakoupil několik uměleckých děl, která jsou vystavena v Louvru. Je mezi nimi obraz Mše kanovníka Antoina de la Porte od Jeana Jouveneta. De la Porte zaplatil také renovaci poničené zástěny, která oddělovala duchovenstvo a chór od shromáždění.
Tajemný rytíř
Druhý sarkofág ve tvaru lidského těla byl pohřben u paty kříže a jméno zesnulého nemá. Byl vyložen dřevem zimostrázu, které se používalo na rakve pro smetánku. Byl datován do 14. století a byly v něm nalezeny ostatky asi třicetiletého muže. Neměl zuby a badatelé se domnívají, že trpěl nějakou chronickou nemocí. Jeho pánevní kosti naznačují, že šlo o zkušeného jezdce. Proto byl pojmenován Le Cavalier (rytíř). V rakvi byly nalezeny zbytky plátna a organické materiály, což naznačuje, že jeho tělo bylo balzamováno To dle archeologů bylo „ve středověku vzácné“. Rytíř byl pohřben s květinovou korunou na hlavě. To, co je však zcela mimořádné, je jeho lebka prodloužená záměrnou deformací.
Prodloužené lebky byly symbolem moci vládnoucích tříd starověkých civilizací. Prodlužovaly se pomocí lebečních pásů upevněných na hlavičky kojenců od věku kolem tří měsíců. Ve Francii v oblasti Deux-Sèvres byla prodloužená lebka znakem vysokého postavení ještě na počátku 20. století. Je zřejmé, že mladý rytíř byl bohatý a urozený šlechtic z vyšších vrstev. Kdo byl tento mladý „kavalír“ a jaký byl jeho osud archeologové asi nezjistí.
Archeologové z Inrap budou dál na nálezech z katedrály Notre Dame pracovat. Její ředitel Dominique Garcia pro media uvedl, že jelikož lidské ostatky byly nalezeny v kostele, nejsou považovány za „archeologické předměty“. Bude proto s nimi zacházeno „... s respektem od začátku do konce" výzkumu. O jejich dalším uložení pak rozhodne ministerstvo kultury.
Zdroje: www.ancient-origins.net/news-history-archaeology, www.theguardian.com, www.businessinsider.com
