Jupiter má zvláštní měsíc. Uvnitř se skrývají horké prameny obsahující život

Povrch měsíce Europa je protkaný četnými krátery.

Povrch měsíce Europa je protkaný četnými krátery.

Foto: Profimedia.CZ

Již několik let se spekuluje o tom, že na Jupiterově měsíci Europa by se mohl nacházet život. Nové objevy, na kterých se podílela také česká vědkyně, tuto teorii ještě více potvrzují. Pod několika kilometrovou skořepinou z ledu se totiž ukrývá oceán tekuté vody a hydrotermální prameny.

Jupiterův měsíc Europa objevil již v 17. století Galileo Galilei. Má 3 100 km v průměru, okolo něj se vyskytuje slabá atmosféra složená převážně z kyslíku a jeho povrch je tvořen ledovou vrstvou. Pod touto skořepinou se však nachází voda v kapalném skupenství, které je až dvakrát více, než obsahují všechny oceány na planetě Zemi.

Jupiterův měsíc EuropaJupiterův měsíc EuropaZdroj: Profimedia.CZ

Výskyt vody je však pouze jednou podmínkou ke vzniku života. Dalším důležitým faktorem je kontakt oceánu s vulkanicky aktivním dnem. Horké prameny ho obohacují o soli a minerály, nezbytné pro vznik chemických reakcí, jež jsou spojované se zrodem všeho živého. Na Zemi se tento princip objevuje u tzv. černých kuřáků - horkých pramenů, vytvářející bohatý ekosystém na jinak nehostinném oceánském dně. Právě na otázku, zda se černí kuřáci objevují i na Europě, se snažili odpovědět vědci v čele s geofyzičkou Marií Běhounkovou z Univerzity Karlovy v Praze. Výzkum pak publikovali v odborném periodiku Geophysical Research Letters.

I bez fotosyntézy

Dlouho se předpokládalo, že Jupiterův měsíc se nachází mimo tzv. obyvatelnou zónu, která je definována vzdáleností od Slunce. Vědci však upozorňují na fakt, že život nemusí být závislý na fotosyntéze. Příkladem jsou mikroorganismy nalezené v extrémně nehostinných podmínkách na Zemi, jako jsou hluboké jeskyně, krátery vulkánů apod. Zdrojem energie pro tento mikroskopický život je asimilace oxidu uhličitého neboli chemosyntéza.

V měsíční krajině převládají minerály, jako je oxid křemičitý, hliník a oxidy železa a hořčíku.

Pod povrchem Měsíce se skrývá dostatek kyslíku pro 8 miliard lidí na 100000 let

Tým Marie Běhounkové využil nejlepší dostupná měření a pomocí 3D modelování nasimuloval vývoj měsíce a procesy vedoucí ke vzniku a šíření tepla, jež pomáhá tělesu nezamrznout. Zjistilo se, že na počátku vzniku Europy byl zdrojem energie radioaktivní rozpad prvků. Vyšší teplotu pak pravděpodobně udržují slapové síly. Ty jsou tak silné, že taví horniny na magma, což vede k vulkanické aktivitě.

Jupiterův měsíc

Stejně jako náš Měsíc způsobuje příliv a odliv a nepatrné vydouvání zemského povrchu, také Jupiterova gravitace ovlivňuje malou Europu. Podle měření ji dokáže opakovaně roztáhnout jako gumičku. Tření horninových mas pak produkuje teplo, které pohání sopěčnou aktivitu.

Jak bude vypadat život v metaversu?

V roce 2030 bude většina lidí žít v metaversu, tvrdí expert. Je to velká hrozba?

Podle výzkumníků je to důkaz, že prostředí podpovrchového oceánu je vhodné pro vznik života na Europě. Další poznatky přinese až sonda Clipper, jež má kolem Jupiterova měsíce proletět kolem roku 2030.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.plus7dni.pluska.sk, www.svetobeznik.info