www.dailymail.co.uk, www.sciencealert.com, www.cs.wikipedia.org

Vědci těmto etapám říkají „sezóna paprsků“. Značky na prstencích totiž připomínají špice na jízdním kole. Co přesně je způsobuje je stále záhadou. Odborníci ale doufají, že dalekohled by mohl poskytnout podrobnější materiál ke studiu tohoto zvláštního jevu. 

Šmouhy se na šesté planetě objevují několik let před tím, než na ni nastane jarní a podzimní rovnodennost. Podle výpočtů se má okamžik, kdy je Slunce v rovině s rovníkem, odehrát 6. května 2025. Cílem NASA je zjistit, co způsobuje, že jsou skvrny takto sezónní.

Skvrny na Saturnových prstencích

Saturn je druhá největší oběžnice naší Galaxie. Skládá se převážné z vodíku, helia a některých těžkých prvků. Díky tomu, že je viditelný pouhým okem, fascinoval badatele již ve středověku. Nejpozoruhodnější jsou na něm jeho prstence. Ty jsou tvořeny ohromným množstvím úlomků ledu a prachu, které kolem planety krouží v oblasti rovníku. Dohromady mají průměr 280 000 km.

Pruhované těleso je intenzivně studováno od roku 1997, kdy k němu byla vyslána sonda Cassini. Během svého dvacetiletého výzkumu objevila nové Saturnovy měsíce a trojrozměrné struktury tyčící se nad jeho prstenci. Zachytila také obří bouři, která po celé planetě zuřila téměř rok nebo poslední rovnodennost, jež nastala v roce 2009.

„Navzdory důkladnému pozorování mise Cassini je přesný začátek a trvání paprskové sezóny stále nejasný. Podobně, jako nejde předpovědět první závan větru během hurikánového období,” vysvětluje Amy Simon z NASA.

Tajemný Saturn

Sonda v roce 2005 odhalila, že výskyt skvrn pravděpodobně souvisí s magnetickým polem planety, což vyvolalo řadu teorií. Jednou z nich je, že nabité prachové částice, zavěšené nad a pod prstenci, se oddělují od ledových kousků a samostatně levitují. 

Zdroj: Youtube

Je také možné, že drobný materiál se pomocí slunečního větru elektrostaticky lepí k sobě a vytváří tak husté ostrůvky. Odborníci doufají, že tyto hypotézy se podaří vyvrátit nebo potvrdit během následujících několika měsíců.