Cenné informace o měsíci Enceladus přinesla sonda Cassini, která se pohybovala okolo Saturnu v letech 2004 až 2017, než byla plánovaně zničena. Hned na počátku své mise Cassini zachytila poblíž měsíčního jižního pólu mračna vodního ledu vyvrhované stovkou gejzírů z nitra tělesa. Tento jev známý jako kryovulkanismus byl pro vědce důkazem, že Enceladus není pouhou ledovou koulí, ale geologicky aktivním tělesem, v jehož jádru se nacházejí horniny i voda.

Předpokládá se, že pod ledovým povrchem se ukrývá kapalný slaný oceán o hloubce 26 až 31 kilometrů. Je tak mnohem hlubší než oceán zemský, který má průměrnou hloubku pouhých 3,7 km. Enceladus je přitom tělesem docela maličkým, v průměru měří jen 500 kilometrů.

Odkud se bere metan?

Kde je voda, tam může být i život. Pokud astronomové v naší sluneční soustavě hledají těleso s příhodnými podmínkami pro zrod života v podobě, jak ho známe z naší planety, Enceladus se zdá být nejvhodnějším kandidátem. Tím spíš, že vzorky odebrané sondou Cassini obsahovaly komplexní organické sloučeniny obsahující vodík, uhlík a metan.

Krátké anglické video nejnovější poznatky názorně shrnuje:

Zdroj: Youtube

Astrobiology nejvíce zaujala kombinace vodíku a metanu. Molekuly H2 na měsíci zřejmě vznikají interakcí hornin a horké vody na mořském dně; tímto způsobem vyrobený vodík je na Zemi potravou pro některé oceánské mikroorganismy, které ho přeměňují na metan. "Naskýtá se otázka: mohli by mikrobi požírající vodík vysvětlit překvapivě velké množství metanu detekovaného sondou Cassini na Enceladu?" ptá se Régis Ferrière z katedry evoluční biologie univerzity v Arizoně.

Jen krůček od převratného objevu

Régis Ferrière se svým týmem v loňském roce vytvořil řadu matematických modelů, které měly posoudit pravděpodobnost, že byl metan na měsíci vyroben biologickou cestou. Ke své radosti zjistil, že tato možnost skutečně existuje. Aby se však přítomnost mikrobů na Enceladu mohla stoprocentně potvrdit, vědci budou muset k tělesu vyslat další mise. Pořád je tu totiž eventualita, že metan na měsíci vznikl zcela jinými chemickými procesy, které nemají s životem nic společného.

Podle Chrise McKaye z výzkumného centra NASA by nás potvrzení mikroorganismů na Enceladu mohlo poučit o vývoji života ve vesmíru obecně. "Nehledáte jen život, hledáte pochopení podstaty tohoto života a jeho srovnání s životem na Zemi," vysvětluje McKay a dodává: "Pokud život v naší sluneční soustavě začal alespoň na dvou místech, pak víte, že vesmír bude životem překypovat."

Zdroje: https://www.space.com/, https://www.scientificamerican.com/, https://cs.wikipedia.org/