Nejnebezpečnější práce na světě: Sběrače medu zabíjejí roje včel i strmé pády

Sběrači při sběru medu divokých včel

Sběrači při sběru medu divokých včel

Foto: Shutterstock.com

Téměř sto metrů nad zemí balancují nepálští sběrači na provazovém žebříku kvůli jedinému produktu, jež se používá v tradiční čínské, korejské a japonské medicíně - medu himalájských včel, které dorůstají délky až tří centimetrů a žijí v obřích plástvích v horských skalách.  

Med, známý jako "šílený", se díky svým halucinogenním vlastnostem prodává na asijských černých trzích šestkrát dráž než obyčejný med. Himálajské včely vyrábějí několik druhů medu v závislosti na ročním období. Jarní med je nejžádanější kvůli silným psychotropním účinkům, jež získává z nektaru květů rododendronů. Je možné jej získat pouze dva měsíce v roce v údolí Hongu. Kmen Gurungů zase med využívá celá staletí jako sirup proti kašli a antiseptikum a včelí vosk k odlévání bronzových soch bohů a bohyň.

Nepálský kmen Gurungů. Med jim zajišťuje obživu, i když je jeho sběr tak nebezpečný.Zdroj: Wikimedia Commons, Autor: Rijksmuseum – http://hdl.handle.net/10934/RM0001.COLLECT.602859, CC0, http

Pro mnoho mužů z místního kmene je sběr medu jediným způsobem, jak vydělat peníze, které potřebují. Nedbají na houpající se žebřík, unavené ruce ani na všudypřítomné včely, které je bodají do obličeje, krku, rukou, bosých nohou i přes oblečení. Jedním z nich je i šedesátiletý Mauli, který statečně snáší bolestivý útok včelího roje. Po žebříku vystoupil na malou římsu, sotva širokou jako cihla, a uvolňuje žebřík svému kamarádovi Asdhanovi Kulungovi. S každým krokem směrem vzhůru se chyty zmenšují a jsou dále od sebe. I tak muži sahají na bambusovou tyč, jíž mají zavěšenou na rameni, zapalují suchou trávu a chabým kouřem se snaží včely zahnat. Ty na nežádoucí návštěvníky mají ale jiný názor. Mauli začne šeptat pradávnou mantru: "Jsi Rangkemi. Jste z včelích duchů. Nejsme zloději. Nejsme bandité. Jsme se svými předky. Prosím, leť. Prosím, odejdi."

Ilustrační foto

Českým včelařům pomohou se včelstvy senzory a nový portál

Muži mohou spoléhat pouze na oblečení s dlouhým rukávem a kapucí. To je jejich jediná ochrana. Za tříhodinový lov medu tak dostanou od včel mnoho bodnutí, která nezůstávají bez následků. Silný včelí jed zužuje dýchací cesty, omezuje vidění a obyčejným Evropanům by způsobil smrtelnou alergickou reakci. I proto jsou Mauli se svým kolegou jedněmi z posledních sběračů halucinogenního medu. Jejich kamarádi zemřeli po pádu ze skal, včelím útoku nebo na kombinaci obou. Podle statistik bylo v loňském roce toto povolání označeno za nejrizikovější a zemřelo na něj nejvíce lidí.

Sběrači medu musí často zcela zahaleni balancovat ve výškách, na křehkých větvích stromů.Zdroj: shutterstock.com

Mauli však věří, že sbírat med je jeho poslání. Je to už 45 let, co měl Mauli sen, který ho na tuto cestu postavil. Přišel, když mu bylo 15 let, noc poté, co poprvé pomohl otci se sklizní medu. "Viděl jsem dvě krásné ženy," vzpomíná. "Najednou jsem se ocitl uvězněný v pavučině na straně útesu." Snažil jsem se osvobodit, když jsem nad sebou uviděl velkou bílou opici. Podala mi ocas, zvedla mě a já jsem utekl." Jeden z kmenových starších mu řekl, že opice byl Rangkemi, strážný duch včel a opic. Mauli byl tak ujištěn, že mu bude zaručen bezpečný průchod na útesy a že duch se mu nepomstí. Od toho dne nese vzácné a obtížné břemeno lovce medu. Na jaře a na podzim se vydává do šílených výšek, bez jištění a ochranného oděvu mezi třícentimetrové predátory, aby zajistil obživu sobě a své vesnici. A duch včel a opic nad ním stále drží ochrannou ruku. (Zdroj: www.nationalgeographic.com, červenec 2017, https://www.youtube.com/watch?v=esGz-HrB-Js)

Akční letáky