www.historicmysteries.com, www.en.wikipedia.org, www.historyandarchaeologyonline.com

Práce ale neskončily. Kolem vzhůru nohama zapuštěného stromu vytvořili kruh z 55 dubových sloupků, jež trčely z vody. Chránil je příkop ve tvaru U. Jejich instalace nebyla lehká. Stavitelé si pomáhali rampou a lany, s jejichž pomocí dřevěné pilíře vzpřimovali. Nakonec vytvořili kruh o průměru 6,6 metrů.

Toto pozoruhodné dílo, které je stále opředeno tajemstvím, se až do roku 1998 nacházelo pod vodou. Nakonec bylo objeveno Johnem Lorimerem a jeho švagrem Garym při sběru krevet. 

Seahenge

Původně se Seahenge, jak byl prehistorický monument pojmenován, nenacházel na pobřeží. Klima se od doby rané doby bronzově, kdy byl podle radiokarbonového datování postaven, změnilo. Ze sladkovodních močálů se stalo rašelinové koryto. Díky tomu se dřevo zachovalo. Moře se poté přesunulo do vnitrozemí. Pravidelný příliv a odliv zbavil památník nánosu usazenin a odhalil ho.

Eroze s objevením památky pomohla, zároveň ji také ničila. Archeologové se proto i přes protest místních obyvatel a přívrženců hnutí Neopagan a New Age rozhodli, že dřeva vykopají a zakonzervují v Fenland Archaeological Trust ve Flag Fen v Cambridgeshire. 

Zároveň začal i jejich podrobný průzkum. Odborníci odhalili, že centrální dub byl starý 150 let a byl pokácen mezi dubnem a červnem roku 2050 př. n. l. Každý dřevěný sloupek okolní palisády, již tvořila jedna polovina úplného stromu rozděleného uprostřed, byl vyroben na jaře následujícího roku.

Jaká byla funkce Seahenge?

Účel monumentu je stále neznámý. Vzhledem k relativně malému průměru, jeho výšce a úzkému vstupu někteří badatelé navrhují, že bylo místem „nebeského pohřbu“ neboli exkarnace, během níž bylo mrtvé tělo ponecháno živlům. 

Zdroj: Youtube

Tuto teorii podporuje fakt, že nedaleko od něj byl nalezen jiný kruh, datovaný do stejného roku. „Dřevo použité v obou stavbách bylo pokáceno současně,” říká David Robertson, historický úředník pro životní prostředí v radě hrabství Norfolk. „Jeden z nich tak mohl sloužit jako pohřební místo, druhé bylo kenotafem neboli symbolickým náhrobkem.”