Glyf je v oblasti lingvistiky a typografie vizuální podoba jednotlivého znaku, písmene, číslice nebo jiného grafického prvků, který tvoří písmo. Tento termín je odvozen z řeckého slova "glyfein," což znamená tesat. Prostřednictvím procesu vytváření glyfů vzniká celková podoba písma. Kořenový výraz "glyf" se také používá ve spojení s názvy písem, která jsou postavena zejména na používání piktogramů, jako například hieroglyfy nebo petroglyfy.
Podívejte se na jeden z nich, Andský svícen:
Oblast protkaná glyfy
Na jihovýchodě se přes poušť Nazca táhnou linie, které nabízejí fascinující řadu geoglyfů vytvořených mezi lety 500 př. n. l. a 500 n. l.. Tyto složité obrazce vyryté do pouštního dna byly pečlivě vytvořeny odstraňováním oblázků, aby se pod nimi objevila různobarevná půda. Linie, rozdělené do fází Paracas a Nazca, tvoří gobelín přímých cest a figurálních vzorů v délce přes 1 300 km.
Obrazce v oblasti Nazca a Paracasu vyvolávají řadu spekulací a teorií o jejich vzniku, od kaktusu až po souhvězdí Jižního kříže. Na rozdíl od svých slavných protějšků, linií Nazca, které se nacházejí 200 km jihovýchodně, je Paracaský svícen připisován starověké civilizaci Paracas, skupině známé svým mistrovstvím v oblasti textilu, výšivek a keramiky.
Oblast Paracasu skrývá – kromě svícnu – i další tajemství, o čemž svědčí například nález pohřebiště obsahujícího 429 mumií. Obyvatelé Paracasu, kteří dosáhli vrcholu rozkvětu kolem roku 650 př. n. l., byli především rybáři a zanechali po sobě kulturní dědictví spjaté s námořními zvyky.
Paracaský svícen
Paracaský svícen (známý také jako „Svícen z And“ nebo Andský svícen) je významný prehistorický geoglyf na severním svahu poloostrova Paracas v zátoce Pisco v Peru. Jako výrazné navigační znamení je viditelné již přímo z moře a udržel se jako vodítko či orientační bod pro proplouvající lodě po celé věky. Jeho role symbolického majáku je hluboce zakořeněná a odráží kulturní význam, který mu přisuzují celé generace.
Radiokarbonové datování keramiky z blízkého okolí datuje jeho vznik do roku 200 př. n. l., což odpovídá období kultury Paracas. Obrázek vytesaný 0,61 m do země je obklopen kameny, které mohly být přidány později. Tento geoglyf se tyčí do výšky 181 metrů a je viditelný až 19,3 km od moře. Jeho šířka dosahuje 100 metrů, rýhy mají od 1,5 do 4 metrů a některé z nich jsou až 2 metry hluboké, přičemž dvě boční „ramena“ jsou tenčí a mělčí (různé zdroje se v rozměrech liší).
O původu geoglyfu kolují různé mýty
Kolem geoglyfu koluje několik mýtů, jeden z nich připisuje jeho vznik Josému de San Martínovi, latinskému vůdci boje za nezávislost z 19. století, jiný ho považuje za zednářský symbol a další naznačuje, že ho námořníci vytvořili jako navigační značku viditelnou z moře. Někteří se domnívají, že představuje motiv mezoamerického stromu světa. Jedna z převládajících teorií naznačuje, že by mohl symbolizovat trojzubec, hromosvod spojený s bohem Virakočou, významnou postavou domorodé jihoamerické mytologie, a to jak v době před inckou říší, tak i v jejím průběhu.
Přesné stáří geoglyfu Candelabra, jak je také svícen nazýván, zůstává nejisté, archeologové však v jeho blízkosti objevili keramiku datovanou do období kolem roku 200 př. n. l., která pravděpodobně patřila lidu Paracas. Stavitelé geoglyfu však zůstávají neznámí.
Dozvíme se někdy pravdu?
Z leteckých pohledů tvary ožívají a odhalují zvířata, rostliny a geometrické konfigurace. Největší obrazce sahají až do výšky 370 metrů, uchvacují představivost a nechávají vědce přemýšlet o jejich účelu.
Alberto Rossell Castro například navrhl multifunkční výklad, který některé linie spojuje se zavlažováním a dělením polí, jiné se sekerami a mohylami a další s astronomickými aspekty.
Záhadu prohlubují ještě více alternativní spekulace, včetně tvrzení švýcarského spisovatele Ericha von Dänikena o mimozemských vlivech. Von Dänikenovy teorie, podle nichž byly linie Nazca přistávacími plochami UFO, se setkaly se skepticismem vědecké komunity.
S pokračujícím průzkumem přinášejí nové poznatky i nedávné objevy glyfů v provincii Palpa, které jsou přiřazovány kultuře Paracas a předcházely liniím Nazca. Složitá síť starobylých peruánských glyfů, od paracaského Svícnu po linie Nazca, se stále rozplétá a vybízí k prozkoumání bohaté historie vetkané do pouštní krajiny.
Zdroje: oko.yin.cz, crimeastories.ru, en.wikipedia.org, cs.wikipedia.org
