Vědci zrekonstruovali tvář vyhlášeně krásné princezny. Zjistili, že byla nehezká

Seianti Hanunia Tlesnasa

Seianti Hanunia Tlesnasa

Foto: Profimedia.cz

V roce 1886 byl v malé komorové hrobce v Poggio Cantarello, 4 km západně od Chiusi v Toskánsku, nalezen pestrobarevný hliněný etruský sarkofág, který zdobí propracovaná socha nádherně oblečené ženy s jemnou tváří. Vědci byl nadšeni. Zachovalá kostra jim poskytla mnoho informací, včetně toho, jak dáma opravdu vypadala.

Etruskové jsou označování za svébytnou kulturu, která sídlila na území dnešního Toskánska v Itálii asi od 8. století př. n. l. do 4. století př. n. l. Poté postupně splynuli s Římany. Jejich životní styl, umění, náboženství, jazyk i původ je stále opředen tajemstvím. Vše ale nasvědčuje tomu, že byli vyspělou civilizací, jež formovala římskou společnost.

Ta od nich pravděpodobně převzala gladiátorské zápasy, pořádání banketů, divadelních, hudebních i tanečních představení. Ovlivnili také dobovou literaturu a malířství. Nalezený sarkofág a kostra tak pro vědce představovaly výchozí body pro zkoumání etruské společnosti od historie a umění po zdravotní kondici.

Telekomunikace

Geniální způsoby telekomunikace ve starověkém Řecku: Tohle by fungovalo i dnes

Judith Swaddling z Britského muzea, John Prag z Manchesterské univerzity a lékařský ilustrátor Richard Neave se navíc rozhodli, že zrekonstruují tvář ženy jménem Seianti Hanunia, manželka Tlesny.

Seianti Hanunia Tlesnasa

Sarkofág je označován za mistrovské dílo etruského umění. Byl pravděpodobně zhotoven na zakázku samotné Seianti, jež patřila do jedné z nejbohatších rodin Chiusi. Důkazem je toho nejen detailní propracování předmětu, ale také přepychové oblečení skládající se z ozdobených šatů a pláště, korunka na hlavě, náušnice, náramky a náhrdelník.

Detail obličeje Seianti Hanunia TlesnasaDetail obličeje Seianti Hanunia TlesnasaZdroj: Profimedia.cz

Seianti je zde zobrazena jako dáma, která si zakládá na svém vzhledu. Pravou rukou si upravuje závoj a přitom rafinovaně odhaluje holou kůži a šperky. Levá paže spočívá na polštáři. V ruce drží zrcadlo. Její pohled směřuje zasněně do dálky. Svou postavou a souměrným obličejem byla dlouho považována za jednu z nejkrásnějších etruských žen. Rekonstrukce její tváře ale odhalila opak.

Calpeia, neolitická kráska

Vědci zrekonstruovali tvář pravěké zeny. Má zvláštní rysy, ale krásná je i dnes

Jak vypadala Seianti Hanunia Tlesnasa?

Vědecká analýza kostí a zubů ukázala, že Seianti pravděpodobně zemřela ve věku mezi 50 až 55 lety. „Socha na sarkofágu vypadá trochu mladší. Je to tím, že etruské umění mělo tendenci idealizovat. Čím více ho studujete, vidíte, že tváře postav jsou hladké a mají dokonalé proporce," vysvětluje profesor John Prag. „To je však pochopitelné. Každý, kdo by si nechal zhotovit schránku k uložení rakve se svou napodobeninou, by asi nechtěl, aby byl na věky zvěčněn s dvojitou bradou a ochablým břichem," směje se.

Zdroj: Youtube

Na to, jak v reálu Seianti vypadala, odpověděla její lebka. Lékařský ilustrátor Richard Neave nejprve označil místa, jež formují rysy. Poté doplnil měkkou tkáň. „Musíme mít na paměti, že produkce tváře starověkého jedince je vždy hypotetická. Nikdy přesně nevíme, kolik tuku a svalů pokrývalo kosti," upozorňují autoři studie Seianti Hanunia Tlesnasa: Příběh etruské šlechtičny vydané Britským muzeem. Víme však, že když mluvila, kvůli zranění ji spodní čelist vyčnívala dopředu. Neměla také tak rovný nos, jaký je na soše. Pravděpodobně byla také baculatější a měla dvojitou bradu.

Zdroj:

www.bmcr.brynmawr.edu, www.en.wikipedia.org