Dodnes žijí v době kamenné. Sentinelové zabíjejí každého, kdo se jen přiblíží

Sentinelové žijí na svém malém zalesněném ostrově zvaném North Sentinel, který má přibližně stejnou rozlohu jako Manhattan.

Sentinelové žijí na svém malém zalesněném ostrově zvaném North Sentinel, který má přibližně stejnou rozlohu jako Manhattan.

Foto: Profimedia.cz

V polovině listopadu roku 2018 se snažil misionář John Allen Chau obrátit obyvatele ostrova North Sentinel na víru. To se mu však nepovedlo. Hned při příchodu na hranici ostrova ho zabili. Tato zpráva otřásla lidmi na celém světě. Přitom se o kmeni Sentinelů už dlouho ví, že zabijí či zraní každého, kdo se je pokusí na ostrově navštívit. Jsou extrémně nebezpeční a agresivní. S podivem tomu tak ale nebylo vždycky.

Sentinelové žijí na svém malém zalesněném ostrově zvaném North Sentinel, který má přibližně stejnou rozlohu jako Manhattan. Nachází se na Andamanech v Indii. Mluví neklasifikovaným jazykem, kterému nikdo kromě nich nerozumí. Jsou absolutně nezávislí na okolním světě. Živí se lovem, rybářstvím a sběrem plodů. Krom toho vyrábějí lodě, konkrétně úzké kánoe, jež využívají v mělkých vodách.

I když se můžeme domnívat, že žijí pomalu v „době kamenné“, nemusí to být tak úplně pravda. Jejich styl života se mnohokrát změnil a přizpůsobil, stejně jako tomu je u ostatních národů. Kupříkladu používají kov, který byl vyplaven z moře či jej získali z vraků lodí. Železo využívají k vylepšení šípů.

Kmen dal v minulosti už několikrát velmi jasně najevo, že o žádný kontakt s okolním světem nestojí. I když se to může zdát na první pohled zpátečnické, existují pro toto rozhodnutí také zcela racionální důvody. Sousední kmeny byly po pokusu britských kolonizátorů přinést „civilizaci“ zničeny. Navíc nemají obyvatelé ostrova Sentinel dostatečnou imunitu proti běžným chorobám, jako je chřipka nebo spalničky, které by jim kolonizátoři mohli přinést. Bez vnějšího vlivu jsou ostrované extrémně zdraví, což již nelze říci o ostatních andamanských kmenech (Zdroj: https://www.survivalinternational.org/tribes/sentinelese).

Indická vláda si je vědoma rizika, které vstup na ostrov představuje. Vydala tak zákon, který jakýkoli vnik na ostrov zakazuje. I tak, nebo možná právě proto, neprobádané území neustále přitahuje zvědavé jedince.

Už od konce 19. století probíhají mnohé pokusy o navázání kontaktu. V 80. letech dokonce na ostrov jezdily skupiny, které ostrovanům nechávaly dary v podobě kokosových ořechů, banánů a kousků železa. Nikdy však nesměly vstoupit na břeh. Někdy na ně obyvatelé ostrova zareagovali přátelsky, jindy po nich začali střílet šípy. Tyto „darovací akce“ pokračovaly i v 90. letech. Pak byly zastaveny. Na jednu z akcí vzpomíná indický antropolog TN Pandit. „Když jsem rozdával kokosové ořechy, trochu jsem se oddělil od zbytku svého týmu a začal jsem se blížit ke břehu,“ řekl BBC. „Jeden mladý chlapec ze Sentinelu udělal legrační obličej, vzal nůž a naznačil mi, že mi usekne hlavu. Okamžitě jsem zavolal na loď a rychle ustoupil. Jeho gesto bylo významné. Dal jasně najevo, že nejsem vítán“ (Zdroj: https://www.bbc.com/news/world-asia-india-46350130 ).

Extrémně nebezpečné rituály dospělosti primitivních národů

V roce 2006 byli dva indičtí rybáři, kteří kotvili na lodi poblíž North Sentinel, zabiti. Jejich člun se uvolnil a byl unášen směrem ke břehu ostrova. Byli to pravděpodobně pytláci, kteří lovili ryby či želvy.

Zdaleka nejznámějším případem úmrtí je však případ misionáře Johna Allena Chau. Ten ostrov považoval za poslední pevnost Satana na Zemi. Jeho příjezd k ostrovanům nebyl nikdy povolený. Místo toho zaplatil dvěma rybářům přibližně 334 dolarů, aby ho přivezli ke břehu. Při jeho prvním pokusu předat obyvatelům ostrova dary po něm ihned začali střílet šípy. Při druhém pokusu se situace opakovala. 16. listopadu byl pak naposled viděn naživu poté, kdy ho rybáři vysadili samotného na břeh. Poté byli už jen očitými svědky jeho smrti a pohřbu do písku. 

Navzdory snahám indických úřadů je tam jeho tělo dodnes a kmen Sentinelů tak zůstává tajemný a neprobádaný.

Akční letáky