Jmenoval se Sergej Konstantinovič Krikaljov. A v době, kdy padl Sovětský svaz, byl již zkušeným kosmonautem. Mohl by si však připsat ještě jeden přívlastek, stal se neobvyklým svědkem rozpadu Sovětského svazu. Když totiž v květnu roku 1991 podruhé navštívil stanici Mir, na Zemi formálně zanikla země, která ho do vesmíru vyslala.

Expedice, která se protáhla

Expedice Sojuz TM-12 ke stanici Mir odstartovala 18. května 1991. Její součástí byla i Helen Sharmanová, první britská astronautka a první žena, která stanici navštívila. Sharmanová nebyla samozřejmě v expedici sama. Spolu s ní byli členy expedice i její velitel Anatolij Arcebarskij a inženýr Sergej Krikaljov.

Expedice probíhala podle plánu, jenže na Zemi tomu bylo jinak. V následujících měsících se udály obrovské politické změny, které se bohužel v tomto směru dotkly i vesmírné mise. V prosinci roku 1991 totiž velmoc Sovětský svaz formálně zanikla.

19. srpna 1991 skupina členů tvrdé linie komunistické strany zahájila státní převrat. Jejich cílem bylo svrhnout vládu a perestrojkového prezidenta Michaila Gorbačova. Sovětský svaz byl v ohrožení. A ve vesmíru měl dva kosmonauty.

Sergej Krikaljov se tak ocitl ve velmi zvláštní situaci, protože země, která jej vyslala na expedici, už neexistovala. Místo toho vznikla jiná. Rusko.

Prodloužení pobytu

Kdyby se nám tato situace stala na dovolené, asi bychom nic moc nenamítali a rádi bychom si ji prodloužili. Podobně tomu bylo i u Krikaljova, který vlastně neměl jinou možnost, než si pobyt na stanici také prodloužit.

Interpretace této akce se však různí. Zatímco jeden zdroj naznačuje, že Krikaljov souhlasil s tím, že zůstane jako inženýr pro další posádku, druhá verze hovoří o tom, že na něj ve skutečnosti jeho země (která to ale byla?) zapomněla.

A pak je tu ještě jedna, zřejmě nejpravděpodobnější verze, která tvrdí, že vláda Kazachstánu, jehož nezávislost se blížila, požadovala od Moskvy za využívání kosmodromu Bajkonur obrovské peníze. Zároveň se chtěla „dohodnout“ (i když spíše vydírala) na vyslání prvního kazašského kosmonauta Toktara Aubakirova na lodi Sojuz TM-13, jejíž start byl plánován.

Poslední občan Sovětského svazu

Krikaljov na expedici zůstal, protože další dva lety byly spojeny do jednoho (Sojuz TM-13). Ale měl tam být jiný kosmonaut, právě ten, kterého chtěl Kazachstán vyměnit. Let odstartoval 2. října, kdy byl inženýr Krikaljov stále „v kosmu“. Jenže vše bylo jinak, protože Toktar Aubakirov se ukázal jako nezpůsobilý. Jeho celková nezkušenost i brutální rozpočtová krize však vše změnily. A Krikaljov, který měl zůstat bez práce, se nakonec "jen" nemohl dostat zpět na Zemi.

Nakonec se stalo, že Sergeje Krikaljova doprovázel velitel Sojuzu TM-13 Alexandr Volkov a oba tito muže se stali "posledními občany Sovětského svazu". Navíc zůstali téměř bez zásob, protože jejich posílání se ukázalo jako skutečný problém. Kosmonauti ale přesto pokračovali v pokusech, a dokonce uskutečnili vesmírnou procházku.

Na to, jak si užívá ve vesmíru Coca-Colu, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Návrat na „jinou Zemi“

Nakonec se Krikaljov vrátil na Zemi 25. března 1992. Nevrátil se však do země, která jej na expedici vyslala. Naopak našel úplně jinou zemi, než kterou opustil.

A aby toho nebylo málo, v říjnu 1992 NASA oznámila, že má velký zájem umožnit zkušenému kosmonautovi letět na raketoplánu. Kdo jiný by mohl být zkušenější než ten, kdo se zapsal do Guinessovy knihy rekordů! Vybrán byl proto Krikaljov, který počátkem února 1994 cestoval na palubě Discovery v rámci mise STS-60.

Nejdelší pobyt ve vesmíru

Krikaljovova kariéra tedy zdaleka nekončila. Kdybyste si mysleli, že po nedobrovolném pobyt ve vesmíru už nebude chtít o podobných úkolech ani slyšet, pak neznáte sovětského člověka! Naopak se Krikaljov v prosinci 1998 zúčastnil první mise raketoplánu na Mezinárodní vesmírnou stanici STS-88 a získal privilegium stát se jedním z "prvních tří", členů posádky historické Expedice 1.

Na dokument o Sergeji Krikaljovovi se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nakonec tento kosmonaut strávil celkově ve vesmíru 803 dní, 9 hodin a 39 minut. Tento rekord nebyl dosud nikým překonán.

Za své zásluhy obdržel titul Hrdina Sovětského svazu, Leninův řád, francouzský titul L'Officier de la Legion d'Honneur a nový titul Hrdina Ruska. Vyznamenán byl také medailí NASA za kosmické lety.

Zdroje:

cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Krikaljov, www.meneame.net, www.esa.int