Vědec vypočítal, kdy dojde k masovému vymírání. Může postihnout už naše vnoučata

Jarouš M Komořanský | 25. 8. 2022

Za posledních 540 milionů let prožila Země pět masových vymírání. To další, šesté, matematici předpokládají již v roce 2100, tudíž by postihlo i naše vnuky. Každé z masových vymírání zahrnovalo procesy, které narušily běžný koloběh uhlíku v atmosféře a oceánech. Procesy trvaly po dobu tisíců až milionů let a shodují se s rozsáhlým vyhubením mořských druhů po celém světě. Do roku 2100 se v oceánech může nacházet dostatek uhlíku na to, aby v příštích tisíciletích došlo k dalšímu masovému vymírání druhů.

Je nepopiratelné, že člověk je hlavním hybatelem moderního vymírání.

Daniel Rothman, profesor geofyziky, analyzoval před pěti lety významné změny v koloběhu uhlíku za posledních 540 milionů let, přičemž identifikoval "prahy katastrof" v cyklu uhlíku. Rothman se již dříve zabýval vymíráním na konci permu, kdy bylo vyhubeno více než 95 % mořských druhů na celém světě. Jeho průzkum byl částečně podpořen NASA a National Science Foundation.

Překročení limitů uhlíku by vedlo k nestabilnímu prostředí, a nakonec k masovému vymírání. V moderní éře emise oxidu uhličitého od 19. století neustále rostou, přesto však nevíme, co přinesou. Dávné uhlíkové anomálie totiž jen velmi těžko dokážeme vztáhnout k dnešním jevům, které se odehrály pouze během století.

Video sledujte zde:

Zdroj: Youtube

Kdy dochází k masovým vymíráním?

Obecně lze říci, že k masovému vymírání dojde ve dvou případech.

Prvním je to, že by se změny v koloběhu uhlíku zrychlily natolik, že by se jim globální ekosystémy nestihly přizpůsobit. A druhým je pak samotná velikost nebo rozsah změny.

Podle Rothmana bude vzhledem ke krátkému časovému úseku šesté vymírání záviset na tom, zda do oceánů přibude kritické množství uhlíku. Sám pak vypočítal, že kritické je množství zhruba 310 gigatun, jež by vlivem lidské činnosti bylo přidáno do světových oceánů právě do roku 2100.

K vymírání by však nedošlo hned, ale trvalo by asi 10 000 let, než se taková ekologická katastrofa odehraje.

Model, který lze aplikovat?

Rothman se pokusil dojít k systematickému modelu, a nakonec se mu podařilo odvodit jednoduchý matematický vzorec. Ten vztahuje kritickou rychlost a velikost změn v koloběhu uhlíku k časovému měřítku, které odděluje rychlou změnu od pomalé. Svou roli ve vytvoření vzorce hrála i historie, na níž se pokusil vědec svou hypotézu aplikovat.

Poté identifikoval 31 událostí za posledních 542 milionů let, při nichž došlo k významné změně v zemském koloběhu uhlíku a z nich pak navrhl matematickou rovnici, která zohledňuje i několik dalších skutečností. "Ukázalo se, že existuje charakteristická rychlost změn, kterou systém v podstatě nerad překračuje," říká Rothman, podle nějž bylo vymírání během permu naprosto nejzásadnější.

Proč 2100?

Nakonec se mu podařilo zjistit kritickou hmotnost uhlíku pro současnost, jež je přibližně 310 gigatun.

Jeho nejlepší scénář přitom předpokládá, že lidé do roku 2100 přidají do oceánů 300 gigatun uhlíku, zatímco podle nejhoršího scénáře to bude více než 500 gigatun, tedy vysoko nad kritickou hranicí. "Měly by existovat způsoby, jak emise oxidu uhličitého omezit," říká Rothman. "Tato práce však poukazuje na důvody, proč bychom měli být opatrní, a dává další důvody pro studium minulosti, abychom se mohli informovat o současnosti."

Můžeme hrozbu ještě zastavit? Podívejte se:

Zdroj: Youtube

Je tedy zřejmé, že jednou v budoucnu dojde na naší planetě k masovému vymírání, ale zatím není jasné kdy. Dle Rhotmanova výzkumu by se mohlo jednat o rok 2100.

Na vině je nesporně člověk

Podobných teorií ale existuje více. Současná rychlost vymírání druhů se odhaduje na 100 až 1000krát vyšší než historicky typická rychlost vymírání, z hlediska přirozeného vývoje planety. A je také 10 až 100krát vyšší než při kterémkoli z předchozích masových vymírání v historii Země. Někteří vědci tvrdí, že současné vymírání ještě nedosáhlo úrovně předchozích pěti masových vymírání.

Obří hmyz a létající opice: Jaká bude evoluce sto tisíc let po vymření lidstva?
Magazín

Obří hmyz a létající opice: Jaká bude evoluce sto tisíc let po vymření lidstva?

S Rothmanem se shoduje například i Edward Osborne Wilson z Harvardu. Ten v knize The Future of Life (2002) vypočítal, že pokud bude pokračovat současné tempo narušování biosféry člověkem, do roku 2100 vymře polovina vyšších forem života na Zemi.

A podle nejnovější studie z letošního roku zveřejněné v časopise Frontiers in Ecology and the Environment může být rozsah masového vymírání ještě větší, než se dosud předpokládalo. Podle více než 3 tisíc vědců bylo zhruba 30 % druhů "od roku 1500 globálně ohroženo nebo vyhubeno" Hlavními příčinami globální krize vymírání jsou pak neudržitelný rybolov, lov a těžba dřeva.

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Holocene_extinction, news.mit.edu, www.messagetoeagle.com, www.sciencedaily.com

Tagy Edward Osborne Wilson Harvardova univerzita NASA proudový koloběh Země