Okolo celého objevu se vznesla vlna spekulací. Podle jedněch mohl být "šestihlavý náčelník" místním vůdcem, který náhle zemřel násilnou smrtí.
Dvě rodiny?
Pak ale byla skutečnost trochu poupravena, protože se ukázalo, že se v hrobě nalezly ostatky dvou lidí, nikoli jednoho, obklopené pouze čtyřmi lebkami. Druhý muž byl navíc zřejmě ve stejném hrobě pohřben až o generaci později, což by svědčilo o tom, že se rodina snažila posílit spojení s prvním mužem. Tento názor by také objasňoval přítomnost dalších lebek. Hrob byl odkryt v roce 1997 poblíž oltáře bývalého farního kostela v Portmahomacku, rybářské vesnici v oblasti Easter Ross.
Na dokument v češtině se podívejte zde:
Spojení rodů
Podle archeoložky Cecily Spallové ze společnosti FAS Heritage, která vede terénní výzkum na místě nálezu, se zdá, že se skutečně jednalo o spojení rodin. „Tento způsob pohřbívání svědčí o tom, že se rodiny snažily legitimizovat své konkrétní nástupnictví při přebírání vedení komunity. Z nějakého důvodu se rodiny nacházely ve velmi stresové situaci – potenciálně v době války nebo místního sporu. Jejich vůdce byl zabit a oni potřebovali legitimizovat toho, kdo ho následoval," domnívá se Spallová. Její tvrzení podporuje i osteoložka Shirley Curtis-Summersová z Bradfordské univerzity ve Velké Británii, podle níž zvláštní styl pohřbu svědčí o tom, že rodina byla místně významná. Jednalo se totiž o neobvyklý pohřeb. A každý nápadný pohřební obřad byl v té době velmi významný a musel k němu být důvod.
Portmahomack, rybářská vesnice v oblasti Easter Ross.
Jednotlivé lebky vydaly svědectví
Výzkum v místě nálezu později odhalil, že oba muži byli pohřbeni mezi koncem 13. a začátkem 15. století. Byli v příbuzenském svazku, zřejmě bratranci nebo strýc a synovec. Stejně tak tři ze čtyř dalších lebek pocházejí ze stejné rodiny a jedná se zřejmě o dědečka, otce a matku druhého muže. Další příbuzný byl přitom pohřben nedaleko. Podařilo se určit i totožnost čtvrté, poslední lebky, jež zřejmě pocházela z období mezi 8. a 10. stoletím a původně byla pohřbena na nedalekém klášterním hřbitově. Zřejmě patřila piktskému mnichovi, který ji z klášterního hřbitova odnesl a uchovával jako cennou rodinnou relikvii.
Striktní pravidla porušena
Tehdejší zvyklosti byly vždy striktně dodržovány a každá odchylka musela mít velmi vážný důvod. "V neolitu a době bronzové lze najít příklady, kdy se části těl používaly k uctívání, ale tohle je něco úplně jiného. Ve středověku je totiž ukládání pouze částí těl či jejich přemísťování z hrobu do hrobu velmi neobvyklé,“ řekla Spallová.
Archeologové se nyní domnívají, že první pohřbený muž byl zřejmě obětí extrémního násilí a byl zabit úderem, který mu odřízl část obličeje. Muž měl měřit 175 centimetrů, což je nejvyšší ze všech starověkých koster vykopávaných v Portmahomacku. Navíc jeho pohřeb dokazuje jeho vysoké postavení ve společnosti. Archeologové si své hypotézy stále potvrzují, ale zdá se, že se zde jednalo o vraždu a následné snahy rodin situaci urovnat v duchu tradic.
Zdroje:
www.bbc.com, www.bbc.com/news/uk-scotland-highlands-islands, www.livescience.com
