Vědci spočítali, kdy se setkáme s mimozemskými civilizacemi. Nabízí dvě možnosti

Setkání s mimozemšťany

Setkání s mimozemšťany

Foto: Profimedia.CZ

Před 70 lety položil italsko-americký jaderný fyzik Enrico Fermi svým kolegům otázku týkající se existence života mimo náš svět. Od té doby provedli vědci mnoho analýz, s cílem prokázat, že mimozemská civilizace skutečně existuje. Otázkou však zůstává, proč ji nevidíme?

Zvažovány byly různé možnosti. V nedávné studii však Robin Hanson (tvůrce Velkého filtru) a jeho interdisciplinární tým přišli s modelem, který je mimořádným výpočtem toho, kdy se k nám mimozemšťané skutečně dostanou. Podle jejich analýzy je lidstvo součástí vesmíru jen krátce a setkání s "ostatními" tak bude možné v horizontu 200 milionů až dvou miliard let.

Výpočet vědců

Kromě toho, že Robin Hanson působí jako spolupracovník Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě, je také profesorem ekonomie na Univerzitě George Masona. Připojili se k němu kolegové z Centra pro teorii částic a katedry matematických věd Durhamské univerzity, katedry strojového učení Carnegie Mellon University a mezinárodní obchodní společnosti Jump Trading.

Hanson a kolegové pak přišli s modelem "chytlavých mimozemšťanů". Ten předpokládá, že civilizace se rodí podobně, jako to lze vidět u biologické evoluce života na Zemi. Tyto civilizace, které Hanson a jeho kolegové označují jako "grabby civilizace", pak budou expandovat běžným tempem: Změní objem prostoru, který zaujímají, a zabrání vzniku technologicky vyspělých civilizací. Podobných těm, v nichž se dnes nachází naše lidstvo. Samotný model má pak dva parametry.

Parametry nabízeného modelu

První parametr odkazuje na Fermiho paradox, jak jej původně formulovali Michael Hart a Frank Tipler. Týká se nesouladu mezi statistickou pravděpodobností inteligentního života v našem vesmíru a absencí důkazů o něm. V tomto teoretickém rámci jsou vědci nuceni hledat vysvětlení, jak je možné, že inteligentní život je všudypřítomný, ale až dosud zůstával lidské vědě neviditelný.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Vysvětlení pro to jsou různá. Mezi klíčové úvahy však patří časová osa vesmíru a vývoj života na Zemi. Podle současných odhadů je vesmír starý 13,8 miliardy let, zatímco sluneční soustava a planeta Země vznikly zhruba před 4,5 miliardy let. Na základě nejnovějších zkamenělých důkazů se předpokládá, že nejstarší formy života vznikly před 4,2 až 3,8 miliardami let.

Lidstvo přitom existuje teprve posledních 200 000 let historie Země a technologického rozvoje, který umožňuje provádět průzkum SETI, se těší teprve 70 let. Předpokládat, že by lidstvo mohlo být nejvyspělejší inteligencí ve vesmíru, je prostý antropocentrismus. A tak si na setkání s jinými civilizace budeme muset počkat.

Co je za hranicí vesmíru?

Co se skrývá za hranicí viditelného vesmíru? Možná něco zcela jiného, než známe

Druhá možnost pak vychází z představy, že biologickou evoluci lze modelovat na základě počtu kroků. Tuto koncepci zavedl australský fyzik a člen Královské společnosti Brandon Carter, který proslul jako autor antropického principu. V reakci na to, co považoval za přílišné rozšíření Koperníkova principu v kosmologii, tento princip uvádí, že samotná existence inteligentního života svědčí o tom, že samotný vesmír je příznivý pro jeho vznik.

Lajcky řečeno to znamená, že abychom se mohli setkat s mimozemskou civilizací, musíme projít jakýmsi filtrem. Jak dlouho to ale může trvat, nejsou vědci schopni předem určit. Stejně tak, na které z planet se skutečný život nakonec může objevit.

Zdroje:

www.dailymail.co.uk

vedazive.cz

www.universetoday.com