Podle Zacharyho Labeho, klimatologa z Kalifornské univerzity v Irvine, procházíme "další sérií extrémních událostí, které odpovídají dlouhodobému trendu oteplování a změn v Arktidě".

Úbytek ledu v zemi věčného sněhu a ledu je alarmující. O prvním úbytku hovoříme již v roce 1989, kdy byl poprvé zaznamenán, a poté k němu došlo v masivnější míře opět v roce 2000. Od té doby se situace nelepší a ledovců stále ubývá, což má za následek změnu klimatu a stoupající hladiny oceánů.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Několik zneklidňujících čísel pro začátek

Věděli jste, že led stárne? V roce 1984 činilo množství starého polárního ledu 1,86 milionu km2 v rámci celkového rozpětí ledu. O více než 30 let později, v roce 2016, tento starý led tvořilo pouze 110 000 km2, takže se tento robustní, vyzrálý led snížil na pouhá 3 %.

Přitom právě tento starší led je životně důležitý. Jedná se o ten nejpevnější led, který taje nejpomaleji a je jakousi zásobárnou vody a stabilitou klimatické rovnováhy.

Polární ledové čepičky v Arktidě jsou proto extrémně důležité, jelikož zabraňují rychlému tání nového ledu.

Vše lze názorně demonstrovat na ledu ve skleničce. Když jej zalijeme studenou vodou, led taje pomaleji a voda je studenější. Pokud si ale děláme třeba ledovou kávu a kostky ledu ve skleničce zalijeme vroucí kávou, led se rozpustí okamžitě, a navíc i zbylá káva není ledová, ale jen chladná. Aby se ochladila, je třeba dodat ledu ještě více.

Stejně to funguje i v přírodě: Pro nově vznikající led je tedy důležité, mohl navázat na starý led a postupně dozrávat do starších ledových útvarů.

Hrozba globálního oteplování

Globální oteplování a změna klimatu jsou diskutovanými tématy již několik desetiletí. Země prošla za miliardy let své existence vážnými změnami, z nichž mnohé, trvající a probíhající mnoho let, můžeme sledovat my nyní.

Množství starého a nově vytvořeného ledu se v průběhu ročních období mění – nejvyšší je samozřejmě v zimě a v létě se zase snižuje. Z toho mohou vědci odvodit, jak se tyto poměry postupem času mění. Protože starý led nyní taje rychle a je ho méně, nestačí jeho množství na to, aby izoloval nový led a udržel ho zmrzlý. Kvůli tomu stoupají i teploty oceánské vody a proces tání neúprosně pokračuje.

Globální oteplování se týká teploty Země, nikoli průměrných teplot či našich každodenních předpovědí. S menším množstvím ledu dopadá na povrch Země více slunečních paprsků, proto se zvyšují teploty Země i vody. A to je globální oteplování.

Teploty neúprosně rostou

Velmi znepokojující je, že Arktida v blízkosti Grónska v současné době čelí nárůstu průměrné teploty o 40 stupňů, stejně jako vzrostla teplota ve východním a středním Grónsku. Tento teplotní nárůst ovlivnil asi 45 % ledu, což je zatím největší oteplení od roku 2012. Rok 2019 byl rokem rekordním, ve špatném slova smyslu. Do té doby zažilo Grónsko největší tání ledu v roce 2012. Tehdy během několika dní roztálo 97 % ledové pokrývky. Marco Tedesco, výzkumník v oblasti ledu na Kolumbijské univerzitě, považuje za neobvykle teplo také ve východní a centrální části Grónska, díky němuž podle něj tání postihlo již 45 % ledového příkrovu."

Jak ukazuje video, tání neustále pokračuje. Vědci z celého světa spojili své síly a snaží se tento proces zpomalit a co nejdetailnější zmapovat. Německo poskytuje lodě, Rusko, Čína a Švédsko pak zásobovací plavidla, Japonci měří uhlík při přechodu z mořského ledu do atmosféry, Švýcarsko a Amerika dělají výzkumy a poskytují granty, vybavení a logistickou podporu. Jejich cílem je studovat led, tání a důsledky pro životní prostředí. Bohužel i přesto se někteří starší výzkumníci obávají, že letní led vydrží už jen 10 až 30 let.

Zdroje:

www.powerofpositivity.com, www.thescienceofpositivity.com, www.brightreports.com