Text vyšel v roce 1920, tedy v době, kdy rozvody nebyly zdaleka tak běžné jako dnes, což ale neznamenalo, že by tehdejší svazky byly šťastnější než v současnosti.

„Jen o velmi málo manželstvích můžeme říci, že jsou trvale šťastnými," píše autor a následně se zamýšlí nad příčinami tohoto neradostného stavu. „Původ všeho neštěstí nutno hledati v lehkomyslnosti a nerozumu, s jakým do sňatku se vstupuje," stojí v knize. Na vině je především nezřízená chuť k sexu: „Často i osoby řádné sňatek považují jen za vhodný prostředek k popuštění uzdy svým nemravným chtíčům a veselému životu." V takových případech pak manželské štěstí vyprchává již v době líbánek a dříve či později končí bídou a zoufalstvím.

Jak z toho ven? Především je nutné si při výběru partnera nepočínat zbrkle. „Velká svědomitost při zkoumání sama sebe, pokud se týče tělesných, hmotných a duševních poměrů, jest nejvyšší a nejdůležitější povinností snoubenců, v čemž má se jim dostati největší podpory rodičů, poručníků, vychovatelů, jakož i starších přátel," radí autor.