Seznamky minulosti: Jak se dohadovaly sňatky ve městech a na vesnici?

7. červen 2020 četba na 3 minuty
V bohatších rodinách volba partnera závisela na finančním zázemí.

V bohatších rodinách volba partnera závisela na finančním zázemí.

Foto: Shutterstock.com

Tradiční zvyk oženit syna za pomoci výřečného dohazovače satiricky popsala opera Prodaná nevěsta. Opravdu to tak na venkově chodilo a jakou šanci měli mladí lidé, pokud chtěli obhájit upřímnou lásku?

Největší svobodu ve výběru partnera mívali paradoxně chlapci a dívky pocházející z chudších poměrů. Období církevních svátků a masopustu bylo skvělou příležitostí k vzájemnému seznamování, přičemž ta nejobletovanější děvčata si mohla toho pravého vyvěštit: jména s nápadníky například napsala na větvičky barborek a čekala, která vykvete jako první. K přičarování lásky sloužily škapulíře s kouzelnými kamínky nebo svatými obrázky.

Movitějí rodiny řešily sňatky potomků více pragmaticky. Ve hře hrál hlavní roli majetek: hospodářství, pole, mlýn. Rodiče nechtěli připustit, aby se jejich děti sňatkem ocitli v nižší společenské kastě. Někdy se sousední sedláci rovnou domluvili, že své rodiny spojí, aby se spojily i grunty. Jindy využili služeb dohazovače, který jejich dítěti vyhledal vhodného partnera či partnerku na základě majetkových poměrů rodiny.

"Znám jednu dívku, ta má dukáty," zpívá Kecal v Prodané nevěstě, aniž by se snažil svůj popis doplnit o dívčiny tělesné a povahové přednosti. Tento postup se dohazovačům ovšem vždycky nevyplácel, protože v případě nespokojeného manželství se mu na hlavu sypaly stížnosti a jeho prestiž utrpěla. Je zaznamenán případ, kdy hospodář hnal dohazovače s cepem v ruce přes celou ves, protože mu dohodil "hubatou potvoru".

Rodičům nicméně záleželo hlavně na materiálním blahu svých ratolestí, a tak se při námluvách řešily v první řadě peníze. Ženich přijel požádat dívku o ruku v doprovodu svého otce, který s budoucím tchánem dohodl podmínky předmanželské smlouvy a výši nevěstina věna. Námluvy bývaly velkou událostí, kdy si matka nevěsty nechala záležet, aby byl dům vypulírován a napekla se spousta dobrot. Celý rituál však připomínal spíš obchodní jednání než milostnou romanci.

V 19. století vzrostla obliba moderního způsobu seznámení přes inzerát. Bylo zcela běžné, že svobodné dámy a pánové uváděli na prvním místě informace o svém finančním zázemí.

"Dívka, která pro chorobu rodičů a pokročilé jejich stáří převezme mlýn s pozemky v dobrém stavu poblíž Prahy v ceně 8000 zl. r. m. chce se zasnoubiti s mladým mlynářem, jenž by věna 2000 zl. měl a mlýn přejav, živnost dále provozovati hleděl," zněl typický inzerát uveřejněný v Národních listech v roce 1869.

Z podobných inzerátů je zřejmé, že i sami ženichové a nevěsty hleděli na materiální zabezpečení svých protějšků a nespoléhali se jen na instinkt a city. Mnozí muži zůstali po celý život svobodnými mládenci jen z důvodu, že si z finančních důvodů nemohli manželku dovolit.

Akční letáky