Vědec našel pod sfingou tři tajné chodby. Očekává v nich největší objev století

Elena Velímská | 26. 10. 2022

K egyptské Gíze neodmyslitelně patří Velká sfinga. Největší socha na světě vytesaná z jednoho kusu kamene – lev s lidskou hlavou. Není to však pouhá socha. Uvnitř skrývá dutiny, chodby a komory. Některé prostory byly prozkoumány, jiné si svá tajemství možná stále střeží. Na vykopávkách se podílí i Z. Hawass, archeolog a ředitel egyptské Nejvyšší rady starožitností.

Moderní vykopávky a otvory do Sfingy

O jedny z prvních moderních archeologických vykopávek Sfingy se v roce 1817 zasloužil italský badatel G. B. Caviglii. Z písku tehdy odkryl celou její hruď. Počátkem roku 1887 byly odkopány tlapy a další části. Byla i změřena. Je 73,5 metrů dlouhá, 19,3 metrů široká a tyčí se do výšky 20,22 metrů. Archeologové a badatelé také postupem doby začali odhalovat, co skrývá uvnitř.

Sfinga během tisíciletí podléhala erozi, přišla i o svůj nos. Údajně ho odstřelili napoleonští vojáci. Je to však jen smyšlenka. Byla zobrazena bez nosu ještě před tažením Napoleona do Egypta. Nos mohl být dle některých badatelů odstraněn záměrně. Během tisíciletí vznikly v soše dutiny a otvory. Některé z nich jsou dílem hledačů pokladů. Jedna, o nichž se předpokládá, že ji také mohli vykopat již před staletími, je čtvercový otvor do chodby C. Další velký otvor se nachází na zadní části hlavy Sfingy. Nechal ho vyvrtat ve 40. letech 19. století egyptolog H. Vyse při hledání komor. Vrtná tyč se zasekla. Chtěl ji dostat ven pomocí střelného prachu, ale od záměru upustil, aby Sfingu nepoškodil. Díra je osm metrů hluboká. Byla nazvána Perringův otvor. Tuto dutinu Hawass vyčistil v roce 1978 a objevil v ní část čelenky Sfingy.

Do útrob Sfingy vedou i železné padací dveře. Jsou mezi „stélou snů“, kterou má Sfinga mezi tlapami a hrudníkem. Je to otvor do obdélníkové šachty, kterou nechal zpevnit a zakrýt francouzský egyptolog É. Baraize ve 20. letech 20. století v rámci restaurátorských prací. Baraize nechal zpevnit a opatřit železnými padacími dveřmi i jámu na vrcholu hlavy Sfingy. Měří půl metru čtverečního a je bezmála dva metry hluboká. Vede do chodby A. Jsou však teorie, že tam byla původně prohlubeň pro upevnění pokrývky hlavy Sfingy.

V Egyptě byl objeven záhadný chrám zasvěcený Diovi. Vědce zarazily růžové sloupy
Cestování

V Egyptě byl objeven záhadný chrám zasvěcený Diovi. Vědce zarazily růžové sloupy

Hawassovy průzkumy

Z. Hawass, který zde v roce 1998 vedl vykopávky, znovu objevil, prozkoumal a potvrdil existenci tří chodeb. Objevil i přístupové tunely k velkým, nejspíš přírodním komorám. Nalezl zde důkazy o starověkých vykopávkách. Chodba A je v hlavě Sfingy. Chodba C v zadní straně sochy je čtvercová a „slepá“. Nikam nevede. O dva roky později pak Hawass s kolegou M. Lehnerem odkryli chodbu D na úrovni země v severozápadní části Sfingy. Chodba vede až k hladině spodní vody. Má odbočku 4,5 metrů pod zemí, kde končí. Vchod byl zakryt vrstvami kamenů. V suti byly nalezeny novověké předměty jako sklo, cement a alobal. Chodba je hrubě tesaná a zdá se, že je to jakási průzkumná šachta.

Komora s názvem Klíčová dírka není přímo spojena se Sfingou. Je v zemi naproti severní tlapě. Měří 4,5 x 3,5 metrů, hluboká je přes 6 metrů. Uvnitř byl nalezen kus čediče. Předpokládá se, že to je nedokončená hrobka. Sfinga dosud skrývá tzv. Síň záznamů. Někde pod Sfingou je údajně komora s papyrovými svitky, na které starověcí Egypťané zapsali své vědomosti. Právě tento nález egyptologové očekávají. Pravděpodobně našli cestu k největšímu neobjevenému pokladu egyptské historie. Pokud se jejich domněnky potvrdí a Síň záznamů se podaří nalézt, bude se jednat o objev století.

Zdroj: Youtube

Povolení egyptské vlády pro egyptology

V minulých stoletích egyptské památky prozkoumávali nejen archeologové, ale i dobrodruzi. A mnohdy co našli, to si odvezli. V roce 1835 egyptský místokrál Muhammad Alí Paša vydal výnos o zákazu a obchodu s egyptskými památkami. V roce 1858 byl založen Úřad pro starožitnosti, dnes Ministerstvo cestovního ruchu a starožitností, který chrání zachování dědictví starověké historie Egypta. Pro archeologické práce je nutné získat povolení egyptských úřadů. Zahi Hawass patří mezi významné egyptology, kteří toto povolení mají a dnes provádějí vykopávky pomocí moderních technologií.

Tajemství krásy starých Egypťanek: Líčení považovaly za rituál k uctění bohů
Cestování

Tajemství krásy starých Egypťanek: Líčení považovaly za rituál k uctění bohů

Zdroje: madainproject.com, www.egypttoday.com

Tagy Egypt Gíza Chodba Muhammad Alí Paša Napoleon Bonaparte Sfinga socha