Vědci vyřešili jednu z největších hádanek historie: Hlava sfingy byla jiná

Natálie Borůvková | 11. 11. 2022

Jak se zdá, spekulace někdy dokáží historií zamíchat víc, než je zdrávo. Teorii o tom, jak vypadala správná hlava známé sfingy, se ale přišlo na kloub. Vědci tak vyřešili jednu z největších hádanek historie a ukázalo se, že sfinga měla jinou hlavu.

Spekulace o podobě hlavy známé sfingy však nebyly jediné, které bylo potřeba uvést na správnou míru.

Vědci vyřešili jednu z největších hádanek historie

Ačkoliv celá řada vědců tvrdila, že známý monument u Káhiry, s hlavou faraona a tělem lva, byl postaven asi před 4 500 lety, spekulovalo se, že vznikl mnohem dřív.

S touto teorií přišel geolog Robert Schoch. Ten při svých zkoumáních nejprve došel k závěru, že celá stavba je datována špatně. Dokonce o mnoho tisíc let. Přivedla ho k tomu analýza dešťové koroze. Stejnou teorii pak vyslovil také u potopeného paláce, jež se nachází na náhorní plošině v Gíze. Ten má být především stylem, jakým byl postaven, skutečným důkazem, že kulturní bohatství starověkého Egypta sahá mnohem dál, než se původně předpokládalo. To ho vedlo ke zjištění, že sfinga měla původně i jinou hlavu.

Aby se této záhadě přišlo na kloub, byli povoláni odborníci na vizuální efekty. Ti použili údaje z výzkumu, aby následně zrekonstruovali památku tak, jak kdysi mohla vypadat. Výsledky jejich práce byly překvapivé. Zjistili, že tělo a hlava sfingy nejsou symetrické. Tento závěr pak zcela naboural všechny, do té doby platné, teze. A fakt, že nesedí doba a možná ani hlava faraona, tak byly na světě.

Stejnou teorii o nesouměrnosti pak vyslovil také Dr. Jonathan Foyle, historický architekt, jež se na projektu také podílel: „Hlava a tělo byly značně neproporcionální." Podle jeho teorie za tím skutečně může stát fakt, že sfinga měla původně úplně jinou hlavu. Hlavu lva. Až později byla znovu předělána podle podoby faraona Chufua.

Sfinga měla správnou hlavu

Lev pro staré Egypťany znamenal mnohé. Byl to uznávaný a cenný symbol této starověké kultury. Výraz síly, která sahala mnohem výš, než ta lidská. Lvi byli součástí tehdejší společnosti. Obývali divočinu kolem Gízy a její bezprostřední okolí. Odborníkům tak teorie, že původní hlava sfingy mohla skutečně být lví, nepřišla zas tak od věci.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Schochova teorie tedy zněla, že: "Sfinga musí být mnohem starší, než se v současnosti předpokládá". K těmto závěrům ho vedlo především zkoumání vlivu přírodního zvětrávání. To podle něj mělo na tělo sfingy působit mnohem déle, než se uvádí.

Mumifikovaný buddhistický mnich po 89 letech ožil. Vědci zkoumají video i tělo
Magazín

Mumifikovaný buddhistický mnich po 89 letech ožil. Vědci zkoumají video i tělo

Geolog Colin Reader však tento argument vyvrací. Stejně jako spekulace o tom, že sfinga měla původně jinou hlavu. Podle něj byli staří Egypťané mistry svého řemesla, kteří přesně věděli, co dělají. Styl opracování kamene byl jedinečný a jen těžko se při tesání Sfingy mohli přepočítat. Dle Readera své stavby koncipovali tak, že pro jakoukoliv nestabilitu ani chybu nebyl prostor. A to i přes to, že dnes se všechno může jevit jinak. Reader zdůrazňuje, že existuje celá řada jiných monumentů, které, ač nebyly zcela souměrné, přesto bez potíží obstály v čase. Reader zároveň tvrdí, že hlava sfingy byla a je správná.

Zdroje:

www.express.co.uk

www.dailymail.co.uk

www.smithsonianmag.com

Tagy Gíza historie Káhira Sfinga Starověký Egypt