Z hlavy Velké sfingy vede vchod do tajné chodby. Vláda to popírá a brání vstupu

Sfinga

Sfinga

Foto: Profimedia.CZ

V roce 1935 oblétla svět senzační zpráva, že se pod egyptskou Velkou sfingou skrývá obrovské město staré nejméně 4000 let. V následujících letech se ale archeologové soustředili na hledání pokladů v hrobkách faraonů a na tajemné podzemní město se zapomnělo. Egyptské úřady dnes tvrdí, že pod sfingou není vůbec nic.

Archeolog Zahi Hawass býval za režimu Husního Mubaraka generálním tajemníkem Nejvyšší rady pro památky Egypta. Jeho úřad usiloval především o ochranu antických staveb a navrácení pokladů odcizených zahraničními badately. Byl to Hawass, kdo zakázal turistům šplhat po pyramidách a kdo udílel vědcům povolení zkoumat dosud neprozkoumané. A právě v tomto bodě vyvolával kontroverze.

Do sfingy vstup zakázán

Badatelé si často stěžovali, že jim Hawass brání ve výzkumu a zakazuje jim zveřejňovat informace o jejich objevech. Zároveň vyjadřovali pochyby o jeho fundovanosti a znalostech. Po pádu Mubarakova režimu to vypadalo, že Hawass ztratí nad pyramidami moc, ale nestalo se. O původní funkci sice přišel, avšak získal jinou. Kdo chce nahlédnout do útrob sfingy, potřebuje jeho povolení. Podívejte se na video šťastlivců, kterým bylo dovoleno sestoupit do šachet přístupných ze třech otvorů v monumentu:

Zdroj: Youtube

Existenci otvorů a šachet přitom Hawass dlouho popíral. Archeologům však nedala spát kresba malíře Vivanta Denona z roku 1802, která zachycuje několik mužů na hlavě Sfingy. Jeden z nich, jak se zdá, vylézá přímo ze sochy.

Sfinga od malíře Vivanta DenonaSfinga od malíře Vivanta DenonaZdroj: Profimedia.CZ

Zahi Hawass po čase obrátil a přiznal, že Velká sfinga nějaké šachty opravdu skrývá. Nikam ale nevedou. Vědci se přirozeně ptají, jak si může být tak jistý? Co když jsou jen zasypané? Zkoušel se někdo prokopat níže?

Léta utajování a vyhýbavých odpovědí otevřela prostor pro nejrůznější spekulace. Ve hře je stále tajemné podzemní město, jehož existenci Hawass rezolutně popírá. Radarový výzkum nicméně naznačuje, že by se pod sfingou mohla skrývat minimálně jedna rozlehlá komnata.

Strážci památek, nebo výkladu dějin? 

Proč tolik tajností? Vypadá to, jako by se egyptské úřady snažily za každou cenu udržet klasický výklad dějin a děsí je každý náznak, který by ho mohl pozměnit. Kdo se opováží přijít s novou teorií, Hawass ho arogantně nazve "pyramidiotem". Týká se to zejména spekulací o tom, že sfingu ve skutečnosti vytvořila dávná civilizace už před 11 až 12 tisíci lety a faraonové ji později jen trochu vyšperkovali k obrazu svých bohů.

Tutanchamónova rakev

Tutanchamonova dýka: Velká záhada starověku. Její čepel není pozemského původu

Pro tuto hypotézu hovoří fakt, že hlava sfingy je mnohem zachovalejší než tělo, ačkoli by to mělo být spíš naopak - písek měl teoreticky tělo ochránit lépe než hlavu, která z něho po staletí vyčuhovala. Geologové na těle sfingy navíc našli stopy po vodní erozi, což by naznačovalo, že socha musela být vytvořena ještě v dobách, kdy na Sahaře vydatně pršelo.

Pokud tomu tak opravdu bylo, není vyloučeno, že se pod povrchem Gízy skutečně skrývá tajuplné město. Archaická neznámá civilizace by určitě nepostavila jen jednu sochu a široko daleko nic jiného. Možnosti archeologů jsou však v tento moment stále omezené.

Zdroje: www.smithsonianmag.com, www.express.co.uk, www.infinityexplorers.com

Akční letáky