Shakespearův hrob není třeba hledat - leží pod podlahou kněžiště kostela Nejsvětější Trojice ve Stratfordu nad Avonou. Ač bylo poslední přání velikána respektováno, nebo možná právě proto, kolem hrobu se objevily mnohé nejasnosti, které nakonec vyvrcholily v roce 2016. V den 400. Výročí jeho úmrtí byl hrob prozkoumán hloubkovým skenerem, i když do té doby církev Shakespearovo přání naprosto respektovala. A co bylo v hrobě nalezeno?
Na to se podívejte v tomto videu:
Zkoumání hrobu Williama Shakespeara v březnu 2016 naznačilo, že tělu chybí hlava a že Shakespearovu lebku mohli před 200 lety odstranit lovci trofejí. To je však pouze jedna z interpretací důkazů nalezených při tomto vykopávání. O tom, co se se Shakespearovou lebkou skutečně stalo, se stále vedou debaty, ale nyní máme k dispozici několik důležitých důkazů týkajících se hrobu slavného dramatika.
Shakespearův záhadný hrob
Po čtyři století ležel hrob Williama Shakespeara neporušeně pod podlahou kněžiště kostela. Nový průzkum provedený v roce 2016, však konečně odhalil, co se pod ním skrývá. Samozřejmě nešlo o hrubé otevření hrobu, ale o výzkum provedený pomocí georadaru, aniž by byl hrob narušen.
A zjištění to bylo více než překvapivé – v hrobě totiž chybí Williamova lebka! Navíc nikdo neví, kde se nachází. Tato otázka je od té doby jednou z velkých historických záhad.
Ostatně, kolem hrobu bylo položeno mnoho otázek, ale většinu z nich se již povedlo objasnit.
Spekulovalo se třeba i o tom, proč pouze hlavní kámen Williama Shakespeara je na rodinné hrobce jediný, který nenese jméno, proč je jeho hrob příliš krátký anebo co se pod náhrobkem skutečně skrývá, že Shakespeare není pohřben v rakvi, ale jen v prostěradle a mnoho dalších.
Chybějící lebka je ale skutečnost
Přestože si Shakespeare přál, aby jeho hrobka zůstala neporušena, některé z otázek výše se podařilo objasnit právě proto, že hrob byl zřejmě již v minulosti porušen, takže došlo k sesednutí náhrobku, který se jeví jako kratší.
Hrob ale jistě není v původním stavu, což lze použít i jako stopu při hledání ztracené lebky. První zmínka o ní existuje v dobovém tisku z roku 1879, kde se hovoří o krádeži lebky pro bohatého sběratele za částku 300 guineí. Příběh byl však pro jeho nevěrohodnost dlouhé roky přehlížen. Moderní sken ale nyní ukazuje, že na příběhu bylo asi víc pravdy, než se zdálo.
Ač lebka není stále nalezena, je možné, že i další stopy odkryje příběh z konce 19. století. Podle nějž se totiž ten, kdo lebku vykopal, pokusil o její ukrytí v kostele svatého Leonarda v Beoley. I když tam vědecké stopy samozřejmě vedly, nakonec se ukázalo, že šlo lebku sedmdesátileté ženy. Velikánova hlava je tedy stále pohřešována.
Je jen na nás, zda budeme zela respektovat poslední Shakespearova slova z náhrobku:
"Dobrý příteli, pro Ježíše Krista, nechtěj kopat prach, který je přiložen, ať je proklet ten, kdo ušetří tyto kameny, a ať je proklet ten, kdo pohne mými kostmi."
Jak tedy dopadne narušitel, uvidíme.
Zdroje:
