Říká se jí „Sibiřský fantom”. Nikdo totiž netuší, proč se dívka ve věku osmi až deseti let na obrázcích Krasnojarských budov a památek objevuje. „Když fotíte stavby, většinou nechcete, aby jejich linie rušili lidé. Její přítomnost ale napovídá, že ji fotograf řekl ´Tady se postav, než to cvaknu´,” směje se Ilya Kuklinsky.
Holčička s dlouhým copem ale očividně nadšená nebyla. Ani na jedné z dvaceti fotek a čtyř skleněných negativech se neusmívá. Vypadá proto strašidelně, což podporuje mýtus, že nejde o člověka z masa a kostí, ale o ducha.
Sibiřský fantom
Dlouho si jí nikdo nevšiml nebo ji jednoduše nekomentoval. I přesto, že některé snímky byly použity jako oficiální pohlednice města. Nikdy totiž není ústředním bodem a často splývá s omítkou. Když se ale obrázky dostaly do místního muzea a položily se vedle sebe, její přítomnost doslova praštila do očí.
„Až moderní vybavení nám umožnilo lépe si ji prohlédnout,” říká Kuklinsky. „Udělali jsme skeny ve vysokém rozlišení a přiblížili ji, takže jsme dokázali rozeznat detaily jejího oblečení, účesu i tváře.”
Nejdřív si odborníci mysleli, že má stále stejné šaty. To by naznačovalo, že by na všech fotografiích pózovala v jeden den, nebo by je měla půjčené. „Na punčochách, botách i oděvu ale vidíme drobné rozdíly. Napovídá to, že obrázky byly pořízené během několik týdnů nebo měsíců, například na nedělní procházce.”
Bohatá neznámá
Kdo ale snímky zhotovil je stále záhadou. Některé sice mají iniciály F. E. A., dosud však autor nebyl identifikován. Pocházejí pravděpodobně z let 1906 až 1908, kdy bylo fotografování koníčkem majetných.
„Je možné, že Fantomova dívka byla dcerou nebo neteří tvůrce a rodačkou z Krasnojarska. Pokud patřila mezi bohatší vrstvy, měla větší šanci uprchnout před bolševickou revolucí, která přišla v roce 1917,” spekuluje Ilya Kuklinsky. „Její potomci tak možná žijí v Evropě nebo Americe.”
Zdroje: www.siberiantimes.com, www.dailymail.co.uk
