Prvním, kdo musel toto mučení podstoupit, byl dokonce sám autor mosazné sochy. Donutil jej k tomu tyranský vládce Falaris, jenž byl znám tím, že si náramně liboval v krutostech.

Smrtící býk

Děsivý mučicí nástroj sestrojil athénský sochař Perillos v 6. století př. n. l.

Jedná se o dutou mosaznou sochu ve tvaru skutečného býka v životní velikosti. Nejčastější případy jejího uplatnění bylo mučení odsouzenců na smrt, kterým ještě před tím vyřízli jazyk. Do sochy byli provinilci vsazeni skrze boční dveře a následně byl pod sochou rozdělán spalující oheň. Ze sochy býka se tak rázem stalo rozžhavené vězení, ze kterého nebylo úniku.

Autenticita

Speciálně navržený systém potrubí v býkovi dokázal přeměnit agonické výkřiky umučených, které se ze sochy linuly, na realistické zvířecí bučení. Perillos měl údajně vládci říct, že „viník bude potrestán a vy si přitom užijete hudbu.“

K celkovému dojmu rozzuřeného býka navíc přispíval i dým, který při mučení proudil z nozder sochy. Místo pachu ze spáleného lidského těla byla cítit uklidňující vůně kadidla. Utrpení, které podstupoval odsouzenec uvězněný v býkovi se tak povedlo přeměnit v děsivé divadelní představení pro přihlížející. (Zdroj: www.stoplusjednicka.cz)

Zvrácné Perillovy zábavy

Perillus se vytvořením mučícího býka chtěl zavděčit sicilskému vládci Falarisovi z Akragantu. Falaris byl tyran, jenž vládl přibližně mezi lety 570 a 554 př. n. l. sicilskému městu Akragasu, dnešnímu Agrigentu, a byl znám pro svou oblibu v mučení lidí. Mezi jeho oblíbené krutosti měl údajně patřit i kanibalismus.

Poté, co Perillus krutému vládci představil mučící nástroj, nenásledovala odměna či uznání, ale něco zcela jiného. Falaris si usmyslel býka rovnou vyzkoušet. Nakázal tak ubohému sochaři, aby sám na sobě předvedl, jak nástroj funguje. Jakmile Perillus do býka vlezl, sám Falaris se ujal zažehnutí ohně. Pouhé okamžiky dělily ubohého Perilla od smrti, když se jej Falaris rozhodl zachránit, jen aby jej následně nechal shodit z útesu. (Zdroj: magazin.cz)

Ironií osudu je, že o roky později byl v Sicilském býku umučen sám Falaris. Skončil v něm poté, co jej z trůnu po 16 letech vlády sesadil jeho konkurent Telemachus.

Existoval však opravdu tento krutý mučicí nástroj?

V pramenech se o něm hovoří pouze za vlády Falarise. Největším zdrojem, ze kterého se o býkovi dozvídáme, je „Bibliotheca historica“ složená z knih napsaných řeckým historikem Diodorem Siculusem. V dílech se Siculus dokonce zmiňuje i o tom, že měl Falaris údajně jíst děti. V příběhu se objevuje také informace, že kosti zemřelých, které byly nalezeny v býkovi, měly být používány pro výrobu náramků. (Zdroj: www.youtube.com)

Sicilský býk se využíval nejen v antickém Řecku, ale také v Římě. Tam měli, dle záznamů, které se dochovaly, mučicí nástroj používat k zabíjení křesťanů. Mezi obětmi tohoto umučení byl například i legendární mučedník, sv. Eustach Římský. Císař Hadrián ho měl nechat takto popravit společně s manželkou a dětmi. V býkovi měl zemřít i svatý Antipas, biskup z Pergamonu. Církev však takový způsob smrti biskupa popírá. Stejně tak odsuzuje příběh Eustacha, který označila jako „zcela falešný“. (Zdroj: www.onlyu.cz )