Zdroj: Profimedia.cz
Šigirská modla: Obří dřevěná socha je dvakrát starší než pyramidy. Je velkou vědeckou záhadou
Má malou hlavu, pootevřená ústa ve tvaru písmene O, dlouhé tělo a překřížené nohy. To je Šigirská modla. Záhadná socha, kterou v roce 1890 objevili zlatokopové v rašeliništi na svahu Středního Uralu. Ohromuje nejen svou velikostí, ale především stářím.
Zprvu si archeologové mysleli, že nejde o žádný převratný nález. Dřevěné kusy modřínového dřeva tak byly po svém objevení zamknuty do depozitáře, kde je o 24 let později našel historik Vladimir Tolmachev. Když fragmenty sochy poskládal k sobě, nevěřil svým vlastním očím. Díval se na 5,3 m dlouhou postavu člověka pokrytou podivnými rytinami.
Radiokarbonové datování dvou úlomků potvrdilo, že figura je stará 9 500 let. Mnoho odborníků ale tento výsledek odmítlo s argumentem, že lovci a sběrači neměli tak složitou představivost a nebyli dostatečně zruční na to, aby z kmene stromu vytesali tak propracovanou postavu. V nadcházejících letech se proto analýzy zopakovaly.
Šigirská modla
Nové výsledky šokovaly celý vědecký svět. Ukázalo se, že Šigirská modla je ještě o 1800 let starší. Je tak oficiálně více než dvakrát starší než pyramidy v Gíze a téměř čtyřikrát starší než anglický Stonehenge.
Zdroj: Profimedia.cz
„Socha byla vytesána v době, kdy se planeta oteplila a začaly se rozšiřovat lesy," říká archeolog z Národního muzea Dánska v Kodani Peter Vang Petersen. „Jak se měnila krajina, vyvíjelo se také lidské myšlení. Figurativní umění tak mohlo pomáhat vyrovnat se s neznámým lesním prostředím."
Odborníci také upozorňují, že modla se nápadně podobá nálezům z více než 2500 kilometrů vzdáleného Göbekli Tepe. Právě tam lovci a sběrači prováděli pravděpodobně první náboženské rituály.
Podoba lesního ducha
Podle archeologa Michaila Žiliny z Ruské akademie věd v Moskvě může postava zobrazovat místní lesní duchy nebo démony. Mohla být také varováním, aby lidé nevstupovali do posvátných hájů.
Její tělo je totiž zdobené geometrickými symboly. „Myslím si, že ornamenty měly nějaký význam. Nebyly pouhou ozdobou," tvrdí Světlana Savčenko z Historického muzea v Jekatěrinburgu. „Vlnovka mohla upozorňovat na vodní živel. Kříž, kosočtverec, čtverec a kruh například na Měsíc, Slunce nebo oheň." Objev nejstarší modly na světě je tak připomínkou, že naši pradávní předci byli mnohem zručnější a inteligentnější, než si vědci doposud mysleli. „To, že máme nedostatek důkazů o starověkém umění neznamená, že nikdy neexistovalo," uzavírá paleontolog João Zilhão.
Zdroj:
www.mysteriesrunsolved.com, www.smithsonianmag.com, www.siberiantimes.com
