Vynález písma byl dlouho připisován sumerské civilizaci, než vědci přisoudili prvenství v psaném záznamu kultuře Vinča, která na území Balkánu používala ucelený systém znaků už v 7. tisíciletí př. n. l. Nové studie o dřevěné soše z Uralu ale zažitý pohled na nejstarší psané památky opět nabourávají. Zdá se totiž, že geometrické ornamenty vyryté na jejím povrchu nejsou pouhou dekorací, nýbrž smysluplným sdělením.
Význam prastarých znaků ovšem není snadné (a zřejmě ani možné) rozluštit. O jejích autorech nevíme naprosto nic, snad kromě obecné informace, že muselo jít o sběrače a lovce z doby mezolitu.
Ještě starší, než se odhadovalo
Jedinečný artefakt navíc ležel po celé století mimo pole mezinárodního vědeckého zájmu. V roce 1997 ruští odborníci s pomocí radiokarbonové datace odhadli jeho stáří na 9500 let, ale jejich západní kolegové tento závěr považovali za krajně nepravděpodobný. "Zdráhali se uvěřit, že komunity lovců a sběračů v oblasti Uralu vytvořily svou vlastní kulturu a umění. Namísto toho připomněli tradičně předkládaný příběh o lidské evoluci, soustředěný na evropskou historii a Mezopotámii," vysvětlil profesor prehistorie Thomas Terberger z univerzity v německém Göttingenu.
Terberger podrobil "Šigirskou modlu" nové analýze a přišel se šokujícím odhalením: socha je zřejmě ještě starší, než se ruští vědci domnívali. Mohla vzniknout dokonce už před 12 500 lety. V celé její kráse si ji můžete prohlédnout v následujícím videu:
Tajemné znaky mohou přepsat historii
Artefakt z modřínového dřeva byl původně vysoký více než pět metrů, během turbulentního 20. století se však jeho části ztratily, a tak dnes máme k dispozici jen zhruba třímetrové torzo. Soše dominuje hlava s lidským obličejem, doplněná o dlouhé tělo poseté z obou stran geometrickými obrazci. Právě ty jsou nyní předmětem největších dohadů. Může jít o záznam smysluplného slovního sdělení?
"Je zřejmé, že ornamenty měly nějaký význam," tvrdí Světlana Savčenková z Historického muzea v Jekatěrinburgu. "Výklad však může být mnohoznačný. Vlnovka nebo klikatá čára ve starých dobách symbolizovaly vodní živel, ale také třeba hada, ještěrku nebo určitou hranici... Kříž, kosočtverec, čtverec a kruh znázorňovaly oheň či slunce. A tak dále," uvedla příklad vědkyně.
Šigirská modla
Šigirská modla je v každém případě památkou naprosto mimořádnou. "Když už nic jiného, připomíná vědcům jednu zásadní pravdu: nedostatek důkazů o pravěkém umění neznamená, že žádné pravěké umění neexistovalo," říká profesor João Zilhão z univerzity v Barceloně. "Mnohé pravěké artefakty byly vytvořeny z materiálů podléhajících zkáze, takže se nám nemohly dochovat. Ve vědeckém světě stále převládá názor, že moderní lidé mají větší inteligenci a jsou schopni lépe komunikovat a přizpůsobit se různým prostředím. Je to všechno nesmysl," uzavřel radikálně vědec.
Zdroje: https://siberiantimes.com/, https://www.smithsonianmag.com/
