Přešlapy slavného Sigmunda Freuda: Závislost na morfiu léčil kokainem

10. srpen 2020 četba na 2 minuty
Sigmund Freud

Sigmund Freud

Foto: Profimedia.CZ

Proslulý psycholog Sigmund Freud vyvinul inovativní metodu psychoanalýzy a svým následovníkům zanechal k úvaze celou řadu zajímavých teorií. O čem se ale učebnice nezmiňují, je fakt, že i jeho vlastní osobnost by vydala na samostatnou studii, jeho přešlapy nepočítaje.

Určitě není nic podivného na tom, že Sigmund Freud (1856 – 1939) nečerpal poznatky jen z výpovědí svých pacientů, ale také z vlastní psýchy. Ostatně, kde jinde začít s psychoanalýzou, než u sebe sama? Díky tomu ale možná o slavném vědci dnes víme více, než jsme zamýšleli. Přiznal například, že sám v dětství trpěl oidipovským komplexem: byl zamilován do matky a žárlil na otce.

V rámci svého výzkumu se Freud zaměřil i na kokain. Považoval ho za účinný lék na utišení bolesti a jednu dobu byl přesvědčen, že může vyléčit veškeré psychické nemoci. Kokain předepisoval zejména pacientům, kteří se potýkali se závislostí na morfiu. Výměna jedné drogy za druhou jim ale nepomohla, po požití kokainu naopak upadali do psychotických stavů.

S jednou závislostí se potýkal i Freud. Byly to cigarety a posléze doutníky, se kterými nedokázal přestat ani poté, co mu lékaři našli zhoubný nádor v ústní dutině. "Všechny závislosti, včetně té tabákové, jsou vlastně náhražkou masturbace," vyjádřil své přesvědčení v roce 1897.

Ještě pozoruhodnější byl ovšem jeho koncept ženského orgasmu, který na sobě zkoumat nemohl, takže ho zjevně jen vydedukoval. Ženské vyvrcholení Freud celkem pokrokově rozlišil na "vaginální" a "klitoriální", avšak zároveň se domníval, že vaginální orgasmus je vyšší, zralou formou uspokojení, kterého žena dosáhne až v dospělosti. Jinými slovy, jakmile dívka dozraje v ženu, měla by být schopna při pohlavním styku bez problémů vyvrcholit bez stimulace klitorisu.

Krátce po čtyřicítce začaly na Freuda doléhat deprese a úzkost ze smrti. Šlo o paradox, protože podle jeho filosofie strach ze smrti jako takový neexistoval. Lidé si dle jeho úvah nedokážou vlastní konečnost vůbec připustit, a z tohoto důvodu se jí nemohou ani bát. To, co bývá prezentováno jako strach ze smrti, je ve skutečnosti úzkost z něčeho jiného. Čeho se tedy Sigmund Freud obával? Zřejmě na to nepřišel ani on sám.

Hrůznější než smrt se mu však jistě jevilo bolestivé umírání, neboť zapřísáhl svého známého lékaře Maxe Schura, aby mu v konečném stadiu rakoviny píchl smrtící injekci morfia. Schur jeho přání vyhověl. Slavný otec psychoanalýzy skonal v důsledku eutanazie krátce po vypuknutí války v září roku 1939 ve věku 83 let.

Akční letáky