Rascher pocházel z lékařské rodiny. Narodil se roku 1909 v Mnichově, ale ani za velké podpory rodičů nedokázal ukončit střední vzdělání. Nakonec se k němu musel vrátit až o mnoho let později, kdy se zařadil mezi členy NSDAP a nasbíral praxi v otcově ordinaci.

Od opic k lidem

Než se stal doktorem, jehož pokusy měly údajně pomoct při záchraně životů a následné léčbě nacistických letců, stal se asistentem v oddělení výzkumu nádorových onemocnění. S příchodem války však této praxe zanechal a plně se pohroužil do své budoucí kariéry. Nejdříve testy prováděl na primátech. S výsledky však nedokázal pracovat, a v roce 1940 napsal Himmlerovi a požádal ho o lidské pokusné králíky. Himmler mu obratem nabídl místo v Dachau, kde je „pokusných exemplářů“ neomezené množství.

V Dachau byla vedle plynových komor postavena tlaková komora, jež má simulovat situaci v kokpitu vzdušných sil Luftwaffe při změně nadmořské výšky. Díky speciální technice dokázal Rascher korigovat mnoho aspektů komory a vyzkoušet spoustu možných scénářů, i takové, jenž se ve vzduchu nemohly odehrát.

Vakuum trhalo vězňům plíce

Do komory posílal náhodně vybrané jednotlivce. U přetlaku vězni pociťovali tak neskutečnou bolest. Rascher si hrál i s nerealisticky častou změnou tlaku, takže vězni po přetlaku pocítili částečnou úlevu, jen aby je několik vteřin poté dorazil vakuem, které jim roztrhlo plíce.

Tlaková komora nebyla jediným prostředkem experimentů. Také vězně střílel do končetin a sledoval jejich reakci a tep, jiné donutil vlézt do studené vody, kde měli přečkat až pět hodin, a monitoroval jejich životní funkce. To vše se záměrem zachránit piloty Luftwaffe.

Iluze dokonalé německé rodiny

Pád Dachauského kata paradoxně nenastal pro jeho experimenty. Ve svém osobním životě se prezentoval jako spořádaný manžel a otec tří dětí. Stal se jakýmsi vzorem ideální německé rodiny, obdivoval ho za to i Hitler s Himmlerem. Jenže pak přišlo čtvrté dítě.

Rascher a jeho manželka se z porodnice mnichovské nemocnice pokusili unést novorozence. Přišlo se na to, že manželka těhotenství celou dobu předstírala, a když ji hospitalizovali, naskytla se příležitost pro únos. Oba byli dopadeni, z detailního vyšetřování tohoto v Himmlerových očích neodpustitelného činu vyšlo najevo, že tři předchozí děti také nebyly jejich vlastní.

Na Himmlerův příkaz byl Rascher odveden do Dachau a 26. dubna 1945, tři dny před osvobozením tábora, zastřelen. Manželku oběsili.