Judea v rukou Římanů
Judea byla římská provincie (6-132 n. l.). I v židovském Jeruzalémě vládli Římané. S tím se však nechtěli smířit zéloti a další skupiny povstalců. Mezi nimi byli sikariové, tajná „ozbrojená ruka“ zélotů. Jako první známá organizovaná skupina vrahů sjednotili své síly a smrtí trestali všechny příznivce Říma. V 60. letech na počátku první římsko-židovské války se dostali do Jeruzaléma, kde se snažili násilím donutit obyvatele k povstání proti Římu. Věřili, že každý kdo se dobrovolně Římu podřídí, popírá Boha. Také byli přesvědčeni, že svým odporem urychlí příchod Mesiáše, který Židy vysvobodí.
Dýka trestá zrádce
Sikariové se účastnili velkých shromáždění a oslav ve městě. Své dýky měli skryté pod plášti. A vraždili. Všechny, kteří sympatizovali s Římem. Když oběť padla mrtvá, připojili se k rozhořčenému davu a tak na ně nepadlo podezření, ani nebyli odhaleni. Kromě toho brali obyvatelům zásoby jídla a hladem je chtěli donutit ke vzpouře proti Římu. Dle dobových záznamů přepadali i hebrejské vesnice. V jedné z nich, Ein Gedi zmasakrovali sedm set žen a dětí. Historik Flavius je popsal jako pokrytce „Zacházeli s nimi (Židy) přesně jako s nepřáteli, drancovali a kradli jejich majetek, zapalovali jejich domovy. Říkali, že tito muži se nijak neliší od cizinců, protože se tak hanebně zřekli svobody, za kterou Židé bojovali tolika bitev, a dobrovolně sklonili krk před jhem otroctví mezi Římany. Ale tyto projevy měly sloužit pouze jako zástěrka, za kterou chtěli skrýt svou krutost a chamtivost, jak výmluvně dosvědčují jejich činy. Neboť právě ti, kteří se s nimi vzbouřili a společně vedli válku proti Římanům, padli za oběť zvláštním zvěrstvům sikariů."
Konec sikariů
Římané Jeruzalém v roce 70 n. l. dobyli a získali ho zpět. Při obléhání města zemřelo hladem 600 000 lidí. Jeruzalémský chrám byl vypleněn a vypálen. Posledním místem odporu byla pevnost Masada na vrcholu náhorní plošiny na okraji Judské pouště u Mrtvého moře. Tam se uchýlili sikariové a dál pokračovali v povstání proti Římanům. Pevnost bránili až do 73 n. l. Obléhalo ji 5 000 legionářů a 9 000 otroků, uvnitř bylo 1 000 obránců. Jejich odpor však byl marný a nakonec Elzear Ben Jai, vůdce sikariů, přiměl téměř všechny k sebevraždě. Manželé měli zabíjet manželky a děti, pak byli sami zabiti určenými fanatiky. Přežilo jen několik lidí ukrytých v kanálech. To byl konec židovského povstání i sikariů.
pevnost Masada
