www.en.wikipedia.org, www.mysteriousuniverse.org, www.annabelfrage.com
Bylo 18. února roku 1876. Čtrnáctiletá Karolina se vracela ze školy, když náhle uklouzla na ledu. Dopadla tak nešťastně, že se udeřila do hlavy. Chvíli byla v šoku. Pak se ale zvedla a pokračovala rychle domů. Slíbila, že pomůže s úklidem a vařením. Měla pět bratrů a jako jediná dcera chtěla matce trochu odlehčit.
Uběhly čtyři dny, ale dívka si stále stěžovala na úmornou bolest hlavy a zubů. Chudí Olssonovi si však nemohli dovolit lékaře. Poslali tak Karolinu do postele se slovy, že „to vyleží”.
Skutečný příběh Šípkové Růženky
Večer se dceru snažili probudit. Marně. Sice dýchala, vůbec se však nehýbala. Zoufalá rodina zkusila různé způsoby, jak ji přimět vstát. Píchali ji jehlami, fackovali a opalovali kůži plamenem. Nic nefungovalo.
Ubíhaly dny a roky. Matka Karolinu umývala, otáčela ji a krmila dvěma sklenicemi mléka s cukrem denně. Podivné však bylo, že mladá žena nehubla ani jí nerostly vlasy a nehty. Sousedé, kteří se nad osudem rodiny slitovali, se nakonec složili a zaplatili návštěvu místního doktora. Ten konstatoval, že je spící dívka v kómatu. Po roce pravidelných návštěv se rozhodl, že napíše do předního skandinávského lékařského časopisu a požádá o pomoc další odborníky.
Karolinin stav ale nikdo nechápal. Matka přiznala, že občas sténala, zmítala se nebo plakala. Někdy se prý také posadila a mumlala dětské modlitbičky. V červenci 1892 byla konečně hospitalizována v Oskarshamnu, kde byla léčena elektrokonvulzivní terapií. Bez výsledku. O měsíc později se tedy vrátila domů, do postele.
Nemoc nebo promyšlený podvod?
Když v roce 1905 zemřela Karolinina matka, stárnoucí otec najal pečovatelku. Ta prý byla překvapena, že žena měla vždy čisté vlasy a svaly jí vůbec neatrofovaly. Tvrdila také, že pokaždé, když vyšla ven, ztratilo se pár kousků cukroví, které pravidelně pekla.
3. dubna 1908, 32 let a 42 dní poté, co poprvé usnula, se švédská Šípková Růženka probudila. Služka ji našla na podlaze, kde plakala a tvářila se zmateně. Své bratry prý nepoznávala, byla slabá a měla problémy s mluvením. I když jí bylo přes čtyřicet let, vypadala o polovinu mladší. Významný psychiatr Harald Fröderström potvrdil, že je psychicky v pořádku a zdravá. Zároveň vyloučil, že by Karolina celou tu dobu opravdu spala a živila se pouze slazeným mlékem. Podle jeho názoru by za pár týdnů zemřela hlady.
Místo toho navrhl hypotézu, že dívka zažila nějakou trýznivou událost a matka ji začala chránit. Otázkou tedy bylo, co se jí přihodilo onoho osudného dne v roce 1876, kdy se vrátila domů pohmožděná a zraněná. Řada expertů si myslí, že mohla být zneužita. Začala se tak bát vnějšího světa, že doslova zalezla pod peřinu. Když byla se svou milující maminkou sama doma, hýbala se a jedla jako normální člověk. Jakmile ale rodiče zemřeli a jejich roli převzala pečovatelka, Karolina začala chřadnout. Proto se „probudila”. Teorie ale nevysvětluje, jak se „Šípkové Růžence" podařilo ošálit lékaře v nemocnici.
