Jak fungovaly středověké šípy. Byly podobně strašné jako střelné zbraně

Středověcí lučištníci patřili mezi vojenskou elitu.

Středověcí lučištníci patřili mezi vojenskou elitu.

Foto: Profimedia.cz

Anglický dlouhý luk patřil mezi nejúčinnější středověké zbraně. Studie britských archeologů zjistila, že vystřelené šípy měly takovou sílu, že mohly způsobit zranění srovnatelná s těmi, které dnes vytváří moderní kulky.

Počátky lukostřelby lze vysledovat až do starší doby kamenné. Její objev byl pro zachování a vývoj lidského rodu tak významný, že byla odborníky zařazena na třetí místo hned po ohni a řeči. Luky a šípy se používaly po celém světě. Máme je spojené s americkými indiány, bojechtivými Turky i antickými Řeky a Římany. Svůj největší rozmach však lučištníci zažili ve středověké Evropě.

Šípy opatřené peřím a ostrým kovovým hrotem se za letu dostaly do rotace.Šípy opatřené peřím a ostrým kovovým hrotem se za letu dostaly do rotace.Zdroj: Profimedia.cz

Luk nejčastěji používali Angličané. Jejich střelci tak rozhodli několik velkých bitev. Využívali tzv. longbow neboli dlouhý luk, jež byl dle fyzikálních zákonů jeden z neúčinnějších. Vyráběl se z jednoho kusu dřeva. Většinou tisového. Tětiva byla splétaná z konopí nebo z kopřiv. Šípy byly asi metr dlouhé. „Jejich energie byla asi 100 J. V porovnání se střelnými zbraněmi, jejichž kulka vyvine energii kolem 3000 J, je to málo. Na rozdíl od projektilu, například z pistole, který se vrtí a rychle otáčí, má však šíp dlouhý tvar a dobře drží směr. Navíc, špičaté hroty měly vynikající průraznost. Dokázaly tak provrtat kroužkovou zbroj a rytíře smrtelně zranit," říká doc. RNDr. František Kundracik, CsC. z katedry experimentální fyziky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Šípy a středověk

To potvrzuje i výzkum britských archeologů, jež se rozhodli exhumovat kosti z dominikánského kláštera v Exeteru a zjistit příčinu smrti pohřbených vojáků. Tým analyzoval 22 fragmentů kostí, 3 zuby, kompletní lebku, levou stehenní, pravou holenní a levou pažní kost. Všechny vykazovaly traumatická zranění pravděpodobně způsobená šípy.

středověká žena, spodnička, ořez

Jaké nosily spodní prádlo ženy ve středověku: Kalhotky neřešily vůbec

Podle radiokarbonového datování patřily pozůstatky lidem, kteří žili mezi lety 1284 až 1645 n. l. „Nález pomáhá vyřešit dlouholetou debatu o účinnosti luků a šípů," vysvětluje profesor Oliver Creighton, archeolog z Exeterské univerzity. Originál středověké zbraně se totiž nedochoval a odborníci stále přesně nevěděli, jaká zranění mohla armáda lučišníků konkrétně způsobit.

Jaký byl život ve středověku? Byla to doba temna?

Středověk vůbec nebyl zlou dobou temna. Naše představy jsou zkreslené

Výsledky výzkumu pozůstatků podle Creightona potvrzují, že šípy opatřené peřím a ostrým kovovým hrotem se za letu dostaly do rotace ve směru hodinových ručiček. To zvýšilo stabilitu a přesnost střely. Do oběti se tak vystřelený šíp doslova zavrtal.

Luky jako moderní střelná zbraň

„Trauma způsobené lukostřelci je obecně obtížné identifikovat. Nalezené kosti však ukazují, že šípy vystřelené z dlouhých luků mohou přivodit vstupní a výstupní zranění v lebce, která nejsou nesrovnatelná s moderními střelnými zraněními," píše se v abstraktu studie britských archeologů publikované nakladatelstvím Cambridge University.

Zdroj: Youtube

I přesto, že experimenty s replikami středověkých dlouhých luků vytvořily vědecký základ k pochopení jejich účinnosti, nebyly, podle Creightona, dostatečné. „Při pokusech jsou šípy vystřelovány na krátkou vzdálenost, to znamená, že se nestačí stabilizovat a nerotují. To má významný vliv na utrpěná poranění."

Zdroj:

www.lukostrelba.estranky.cz, www.youtube.com, www.cs.wikipedia.org, www.zpravy.tiscali.cz, www.cambridge.org, www.heritagedaily.com