Zdroje: www.idnes.cz, www.stoplusjednicka.cz, nasregion.cz

Být služebnou manželky císaře Františka Josefa nebyl žádný med. Po rozčesání husté hřívy první dámy muselo děvče sesbírat všechny vypadané vlasy a předložit je císařovně na stříbrném podnose. Podle jejich počtu pak dostalo trest. V 19. století bylo ještě běžné služebné uštědřit políček.

Žádnou výhru ve svých pozicích neviděly ani dvorní dámy. Musely císařovnu doprovázet na dlouhé túry, při nichž si nikdo nesměl odpočinout. Sisi byla schopná ujít svižným krokem 30 kilometrů bez zastavení, oblečená do dlouhých suknic a svíravé šněrovačky. U večeře ale potom na doplnění energie vypila jen hovězí vývar a zvedla se od stolu. V tu chvíli podle etikety odkládaly příbory i ostatní dámy. Vyčerpané a hladové se tajně dojídaly na chodbě.

Dobrovolné hladovění

O císařovně Sisi je známo, že její váha nikdy nepřekročila 55 kilogramů, což při výšce 172 cm spadalo za hranici podváhy. Pokud pobývala na vídeňském dvoře, přežívala Sisi v podstatě jen na tekuté stravě. Pila hodně mléka a proteiny doplňovala syrovými vejci, šťávou ze syrového masa a různými vývary. Lisovat nechávala dokonce i zeleninu a ovoce. Dnes bychom těmto nápojům říkali smoothie a doporučili bychom je při redukční dietě. Žádný lékař by je však nepředepsal jako jedinou složku jídelníčku.

U Sisi by naopak dnešní odborníci nejspíš diagnostikovali mentální anorexii a naordinovali by jí psychoterapii. Těžko říci, zda za jejím nechutenstvím stála posedlost štíhlou postavou nebo stres ze svazujícího prostředí císařského dvora. Nejspíš se na něm podepsalo oboje.

Láska jako z románu? Ne tak docela

František Josef se do Alžběty Habsburské-Wittelsbachové zamiloval v době, kdy jí bylo teprve 15 let. Svatba se konala jen o rok později. Mladičká Sisi zpočátku jeho city opětovala a možná by z toho bývala vznikla skutečně románová láska, kdyby František Josef nebyl císař a neměl neustále za zadnicí rýpavou matku Žofii. Té se synova volba vůbec nezamlouvala. Jeho manželkou se původně měla stát Alžbětina starší sestra Helena, která byla na budoucí funkci od malička systematicky připravována. Sisi oproti ní vyrostla "jako dříví v lese". Dětství strávila v koňském sedle a po otci zdědila temperamentní a svéráznou povahu. Jenže lásce se nedalo poručit.

Sisi vyhrála císařovo srdce, aniž o to usilovala. Ve chvíli, kdy celá okouzlená souhlasila se sňatkem, však vůbec netušila, co ji čeká. Rychlokurz cizích jazyků a historie byl tím nejmenším zlem. Horší byl neustálý dozor tchyně, která mladičkou císařovnu v jednom kuse za něco kritizovala. Sisi později hořce konstatovala, že jí v den svatby skončila svoboda.

Útěky do přírody

Odborné pomoci se ve své době nedočkala, zato si uměla najít terapii vlastní. Psychické chmury zaháněla intenzivním sportem, dlouhými vycházkami a jízdou na koni. O její zdraví měl starost i sám František Josef, a tak manželku poslal na jih za sluncem a mořem. Cestování se císařovně zalíbilo a skutečně při něm pookřála. Na cestách prý i více jedla a celkově sílila.

Přesto svá pozdní léta strávila v depresích, oblečena do černého, s tváří krytou závojem. Smuteční barvu oblékala kvůli smrti svého syna, který na tom rovněž nebyl psychicky dobře a spáchal sebevraždu. Pod závojem schovávala svou uvadající krásu. Projevy stárnutí ji velice trápily. Od čtyřicátého roku věku ji už nikdo nesměl portrétovat. Smrtelná bodná rána, kterou jí zasadil italský anarchista Luigi Lucheni, pro ni byla v určitém smyslu vysvobozením.