www.historyofroyalwomen.com, www.washingtonpost.com, www.habsburger.net

Bylo parné léto roku 1853. Matka Františka Josefa, arcivévodkyně Žofie, se ovívala vějířem. „Měl jsi se zakoukat do Heleny, ne do její mladší sestry,” povzdechla si. „Je jí teprve šestnáct a má, jak bych to řekla,” zamyslela se, „trošku divokou povahu.” „To se mi na ní právě líbí, mamá,” usmál se zasněně mladík. „S ní nuda nebude.”

Měl pravdu. Sissi rozhodně nepatřila mezi ty princezny, které hodiny vysedávají u okna a vyšívají. Milovala přírodu, dlouhé procházky a rychlou jízdu na koni. Svobodu. Když se zamilovala do Františka, nečekala, že právě tu ji budou chtít sebrat. Pochopila to až v den své svatby.

Svatba Sissi a Františka Josefa I.

Hodiny odbíjely sedmou hodinu večerní. Augustiniánský kostel byl ten den, 24. dubna 1854, osvícen 15 000 svíčkami a vyzdoben červeným sametem. „Musíme jít,” řekla Sissi její matka a narovnala ji korunku. „Vypadáš nádherně,” usmála se na ni povzbudivě. Budoucí císařovna ji poděkovala pohledem. Měla knedlík v krku. Naposledy se podívala do zrcadla. 

V jeho odraze viděla ženu v bílých krajkových šatech s květy myrty. V tlumeném světle se leskly její diamantové náušnice a drobné perličky na závoji. Alžběta se nadechla. „Jsem připravena,” obrátila se na duchovního, jenž nenápadně přešlapoval u dveří a čekal právě na tento pokyn. „Dám vědět biskupovi,” odpověděl a odběhl. 

Po obřadu se všichni přesunuli do paláce, kde začala oslava. Sissi se ale necítila dobře. Místo toho, aby se radovala, že se stala oficiální manželkou císaře, padla na ni úzkost. „Už není cesty zpět,” pomyslela si, když sledovala diskutující hloučky hostů. Pak spatřila své sestřenice. 

„Adelgunde, Hildegardo! Jak ráda vás vidím,” rychle jim vyšla vstříc. S úsměvem odmítla, aby jí políbily ruku a chtěla je obejmout. Rozhořčené výrazy davu ale prozradily, že se právě dopustila faux-pas. „Jsou moje rodina,” bránila se, když ji Žofie důrazně připomněla její nové postavení. „Žádám vás, abyste zkrotila své vášně a dodržovala protokol,” sykla tchýně tiše a nechala zaraženou Sissi stát samotnou.

Sissi a svatební noc

Na konci slavnostního banketu byli novomanželé posláni do Alžbětiných pokojů. „Nejprve jsme nevěstu uložili a jakmile byla v posteli, přivedli jsme ženicha,” zapsala si do deníku arcivévodkyně. „Ležela s očima vytřeštěnýma a hezkou tvář měla obklopenou závojem svých bohatých kadeří. Vypadala jako vyděšený pták, který se chce skrýt ve svém hnízdě.”

I přesto, že Sissi svého muže milovala, nedokázala se mu oddat. František na ni netlačil. Políbil ji a odešel do svých komnat. Nový den však znamenal nové komplikace. Jak bývalo zvykem, za odevzdané panenství měla obdržet jitřní dárek v podobě šperku nebo šatů. 

Zdroj: Youtube

Obě matky s napětím čekaly, co císař vymyslí. Ten však seděl a četl noviny. Napětí se dalo doslova krájet. Alžběta s hlavou skloněnou míchala kávu. Snažila se nevnímat povytažené obočí všech, kteří byli u snídaně přítomni. Dlouho to však nevydržela. V slzách odhodila ubrousek a utekla ven. Manželství bylo naplněno třetí noc po svatbě.

Manželství bylo naplněno třetí noc po svatbě

Sissi utíkala ven z paláce, do zahrady, kde se mohla soustředit a zklidnit své emoce. Byla zklamaná a frustrovaná. Cítila odmítnuta a nevěděla, co bude dál. Cítila i zahanbena, protože příbuzní byli svědky této situace. Nicméně, Sissi byla silná a nezávislá žena, a tak se brzy snažila najít způsob, jak se s tímto zklamáním vypořádat.

Dočtěte si článek zdarma,
stačí se přihlásit nebo registrovat.
nebo se přihlaste
Zapomněli jste heslo?
Ještě nemáte účet? Registrujte se