Zamilovaná, ale (ne)šťastná
Třiadvacetiletý František Josef se na první pohled bláznivě zamiloval do patnáctileté Alžběty, když doprovázela na císařský dvůr svou starší sestru Helen, se kterou se měl mladý panovník zasnoubit. I Sissi okouzlil, ale prožít svůj život svázaná na strnulém císařském dvoře se jí nechtělo. Byla zvyklá na volný venkovský život, na rozdíl od Františka, který byl od dětství na svou císařskou roli připravován. Ač zamilovaná, přesto měla pochybnosti, zda se na roli budoucí císařovny hodí a sváděla vnitřní boj: „Miluji císaře. Jen kdyby to nebyl císař.“ Přesto se v roce 1853 zasnoubili. Sissi prodělala, řekněme dnešními slovy „rychlokurs“ dvorní etikety a mravů.
Krásná nevěsta, velkolepá svatba
Velkolepá svatba se konala ve Vídni v kostele Augustinerkirche dne 24. dubna 1854. Alžběta měla bílé šaty protkané stříbrem, zdobené kvítky myrty. Na hlavě korunku s diamanty a opály. K oltáři ji vedla její matka Ludovika Bavorská a matka Josefa arcivévodkyně Žofie. Své ano si mladý pár řekl v sedm hodin večer a poté zazněly slavnostní salvy z děl. V kostele svítilo na patnáct tisíc svíček a dobové dokumenty svatbu popsaly slovy: „Vše, co může nabídnout nejvyšší přepych, spojený s největším bohatstvím a vpravdě císařskou nádherou, zde oslňuje oko. Zejména pokud jde o šperky, lze s jistotou říci, že moře drahých kamenů a perel se valilo kolem užaslých očí shromážděného davu. Zejména diamanty jako by se ve zlatě přepychového osvětlení tisíckrát znásobily a působily magickým dojmem bohatstvím své barvy.“
Obavy z panovnického života se začínají plnit…
Už během slavnostního svatebního průvodu se Alžběta dopustila prvního porušení dvorských mravů, když si nenechala políbit ruku od svých sestřenic a chtěla je obejmout. Pobouřené výrazy a tvrdá slova arcivévodkyně ji nemilosrdně připomněly, že musí dodržovat císařský protokol. Slzy do očí ji vehnala audience, kde jí měli představeni vyslanci a diplomaté. Při představování císařské rodiny utekla ze sálu. Když se vrátila, už nedokázala navázat rozhovor. I během banketu byla zakřiknutá.
Zkažená svatební noc
Těžko říct, co se mladinké Sissi honilo hlavou, když ji po banketu odváděly obě matky do jejích komnat. Arcivévodkyně pak zapsala: „Ludovika a já jsme odvedly mladou nevěstu do jejích pokojů. Nechala jsem ji u její matky a zůstala v malém pokoji vedle ložnice, dokud si nelehla. Pak jsem přivedla svého syna a odvedla ho k jeho mladé ženě, abych jí popřála dobrou noc. Svou krásnou tvář, obklopenou hustými krásnými vlasy skryla do polštáře, jako se vyplašený pták schovává do svého hnízda.“ Možná strach, že Josefa zklame nebo kvůli nedostatku soukromí, možná vědomí že celý dvůr očekává, zda dojde k naplnění manželství, nebo si uvědomila, že v tu chvíli bude „degradována do role chovné klisny, od níž se očekává početné zdravé potomstvo, hlavně dědic“, se Josefovi nepodvolila. Ráno, jak bylo zvykem, měla obdržet jitřní dárek, třeba šperk nebo šaty, kterým muž poděkoval své manželce, že mu dala svou nevinnost a panenství. Obě matky s napětím očekávaly... František však otálel. Citlivá Sissi s vědomím, že nesplnila svou první císařskou povinnost a s pocitem hanby, že se na dvoře ví, co se v císařské ložnici odehrálo, tedy spíš neodehrálo, to ponížení neunesla a v slzách od snídaně utekla. Jak se ví, tělesná láska je spojila až třetí společnou noc.
Zdroje: www.historyofroyalwomen.com, www.washingtonpost.com, www.habsburger.net