Skafismus - poprava hmyzem: Jeden z nejhorších způsobů smrti vymysleli Peršané

30. listopad 2020 četba na 2 minuty
Odsouzenec byl přivázán k loďce, pomazán medem a ponechán na pospas hmyzu.

Odsouzenec byl přivázán k loďce, pomazán medem a ponechán na pospas hmyzu.

Foto: Shutterstock.com

Za zradu panovníka odpradávna padaly ty nejkrutější tresty. Podle řeckého autora Plútarcha se tohoto nejtěžšího zločinu dopustil i perský voják Mithridates a byl za to odsouzen k té nejhorší smrti, kterou si člověk dokáže představit. Jeho nevýslovné utrpení trvalo dlouhých 17 dní.  

Mithridates sloužil v armádě krále Artaxerxese, který hájil trůn před svým mocichtivým bratrem Cyrem. Bitva byla nelítostná a král byl málem poražen, když v tom Mithridates šťastnou náhodou zabil oštěpem jednoho z protivníků, v němž byl posléze poznán samotný Cyrus. Artaxerxes zahrnul vojáka drahocennými dary, ale před poddanými prohlásil, že svého bratra usmrtil vlastní rukou. Mithridates mu musel odpřísáhnout, že nikomu neřekne, co přesně se na bitevním poli odehrálo.

Vojákova věrnost vydržela jen do večera, kdy se opil a celou pravdu vysypal královým eunuchům. Artaxerxes se rozzuřil k nepříčetnosti a okamžitě nad bláhovým vychloubačem vynesl rozsudek smrti.

Mithridates byl spoután mezi dvě malé pramice tak, že mu vyčuhovala jen hlava a údy. Kati ho donutili sníst velké množství jídla a zapít to džbánem mléka smíchaného s medem. Stejnou směsí mu potřeli i obličej a končetiny. Pramici s nebožákem pak vypustili do bahnitých vod. Medová směs a vojákovy četné výkaly přilákaly dotěrný hmyz, který odsouzence zaživa zkonzumoval. Smrt ho prý vysvobodila až po 17 dnech příšerných muk.
(Zdroj: www.culturacolectiva.com, únor 2018)

Řecký historik PlútarchosZdroj: Shutterstock.com

Výše popsaný způsob popravy získal název skafismus, historicky ale není doloženo, že ho Peršané skutečně praktikovali. Plútarchovo barvité líčení Mithridatova osudu je jediným zdrojem, který se o skafismu zmiňuje. O jeho věrohodnosti lze navíc pochybovat, protože Plútarchos se narodil až zhruba 400 let po Artaxerxově smrti a při psaní zřejmě čerpal z díla historika Ktésiase z Knidu.

Ktésias v 5. století př. n. l. sepsal dějiny Persie, které mohl mít Plútarchos ve své době k dispozici, do dnešních dnů se ale nezachovaly. Je ovšem možné, že by ani neměly valnou výpovědní hodnotu, protože v jiných, dochovaných dílech si Ktésias rád vymýšlí. Popsal třeba kraje, kde se lidé rodí s psími hlavami, nebo země, kde lidé žádné hlavy ani nemají a obličej se jim utváří na hrudníku. Rozhodně tedy nešlo o autora, který by se striktně držel faktů.

Pokud se ale historka o skafismu zakládá na pravdě, nejspíš šlo o nejhrůznější popravu v dějinách lidstva.
(Zdroj: www.talesoftimesforgotten.com, květen 2020)

Akční letáky