Amazonie samozřejmě není Šumava a průzkum v jejím neprostupném terénu je pro badatele velmi náročný. Archeologické naleziště Serranía La Lindosa se navíc nachází v oblasti, která byla v posledním půl století pod kontrolou revolučních ozbrojených sil (FARC) a běžný člověk sem vůbec neměl přístup. Dokonce i po uzavření příměří v roce 2016 museli výzkumníci s rebely dlouze vyjednávat, aby sem mohli vypravit vědeckou expedici. I z tohoto důvodu byl rozsáhlý pás skalních maleb objeven teprve před pěti lety.

Sixtínská kaple pravěku

Vědci při pohledu na pravěkou památku dočista ztratili řeč. K nejvýše položeným malbám museli vyslat drony, protože neexistoval způsob, jak se k nim vyškrabat a prohlédnout si je. Jak se lidé před více než 12 tisíci lety dostali do takové výšky? To je jen jedna ze záhad, kterou Serranía La Lindosa ukrývá.

Na skalách je zachyceno zhruba 75 tisíc obrázků zachycujících výjevy z lovu a bitev, tančící figury i nespočet zvířat, z nichž mnohá najdeme v regionu dodnes. "Pro amazonské domorodce mají duši nejen lidé, ale i zvířata a rostliny. Spolu s lidmi se proto běžně účastní šamanských rituálů. Nejstarší místní umění naznačuje, jak se tato tradice zrodila," uvedl profesor Jose Iriarte z univerzity v anglickém Exeteru.

Skalní malby podle něj vznikaly v průběhu stovek, ne-li tisíců let. Nejmladší výjevy se na skalách mohly objevit před 12 tisíci lety, nejstarší možná vznikly ještě o 8 tisíc let dříve.

Neznámí giganti

Zmíněné období zapadá do poslední doby ledové, kdy se ve zmrzlé Eurasii pohybovali mamuti, srstnatí nosorožci a jeskynní medvědi. Jiné podnebí tehdy muselo panovat i v Amazonii. Namísto tropických pralesů zde mohl být přístupnější, travnatý terén s příznivými podmínkami pro rozvoj lidské kultury. A možná tu žily i živočišné druhy, o kterých jsme dosud neslyšeli.

Některé malby v Serranía La Lindosa totiž zachycují velmi podivné tvory, které se známým druhům nijak nepodobají nebo se jim vymykají nepoměrnými rozměry vůči lidské postavě. Najdeme tu například lenochody o velikosti automobilu, podivné savce o rozměrech slona nebo antilopy s výrazně protáhlými čumáky.

Profesor Jose Iriarte je přesvědčen, že tato mostra kdysi Jižní Ameriku opravdu obývala, ale změna klimatu jim přinesla záhubu. Ačkoli je tato teorie ve vědeckých kruzích silně zpochybňována, nezní zase tak fantasticky. Již dříve se například našly důkazy o tom, že v Austrálii s koncem doby ledové vyhynuli obrovští vačnatci a ze stejného důvodu ze severní Ameriky vymizeli bobři dosahující délky 2,5 metru. Bylo by vlastně spíš podivné, kdyby zrovna v Amazonii zůstalo všechno při starém až do dnešních dnů.

Více záběrů kolumbijských skalních maleb můžete zhlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube


Zdroje: https://edition.cnn.com/, https://www.nytimes.com/, https://www.waaytv.com/