Vždyť přece i velkofilm Amadeus popsal Mozarta jako velmi extravagantního a zvláštního podivína, potácejícího se mezi mániemi a depresemi, a trochu zlobivku, ale rozhodně jej neukázal ve špatném světle.
Spojitost s českým zeměmi
Wolfgang Amadeus cestoval přes české území celkem pětkrát, poprvé už v 11 letech se s otcem Leopoldem dostal do Brna. Utekli sem z Vídně před epidemií neštovic a v Brně měl tehdy malý virtuos také vystupovat, ale koncert byl odložen, protože se u chlapce projevily první příznaky obávané choroby.
Právě kvůli ní se rodina později odstěhovala do Olomouce, kde měl Mozart veškerou lékařskou péči, poté se ale opět vrátil do Brna. Prahu poprvé navštívil až začátkem roku 1787, v jednatřiceti letech. Praha jej přivítala s otevřenou náručí.
17. ledna zde řídil W. A. Mozart osobně provedení Figarovy svatby v Nosticově, dnes Stavovském divadle, a před jeho odjezdem slíbil, že pro zahájení další sezóny Nosticova divadla složí zcela novou operu. Byl to Don Giovanni.
Malba je přisuzována zřejmě Leopoldu Mozartovi, Mozart je zde šest let starý.
Záhada Mozartova stolu
Při druhé návštěvě Prahy bydlel Mozart na Uhelném trhu U tří zlatých lvů, ale později se přemístil na Bertramku k manželům Duškovým. A právě odtud navštěvoval onu špitálskou hospůdku s dřevěným stolem, umístěnou nedaleko Prašné brány.
Dne 20. března 1860 se v hudebním časopise Dalibor objevila zpráva tohoto znění:
„Mozartův stůl, jenž se v Mozartově sklepě nacházel, je nyní uschován co památka u p. Janouška, továrníka na mašiny, jenž dotčený sklep pro rozsáhlost svého průmyslu v dílnu proměniti musel. Stůl tento je z měkkého dřeva a má malý objem. Jeho plocha ozdobena byla druhdy přikrývkou, kterouž však nynější majitel odebrati dal, anto jisto je, že tato přikrývka teprve po čase Mozarta na stůl dána jest. Na dolejší straně stolní plochy jsou viděti patrné známky zvyku znamenitého mistra, jenž si ze stolu šťourátka na zuby řezával. Často se stává, že cizinci pana Janouška navštěvují, aby se na Mozartův stůl podívali,“ napsal později, v roce 1860 hudební časopis Dalibor.
Mozart a Linley 1770
Okázalé intimní hrátky
Velmi těžko se bude pravdivost tvrzení o tom, co Pražané k Mozartovi cítili a jakou zášť k němu chovali, dokazovat. Pravdou ale je, že Mozart žil v centru a údajně se velmi rád bavil v jedné vinárně na Starém Městě. Traduje se, že tam, zprvu často sám seděl u dřevěného stolu a nožem si krájel třísky na párátka. Tento stůl byl pak po dlouhá desetiletí ukazován jako velká atrakce – stál, kde seděl jeden z největších skladatelů všech dob. Pak zmizel stůl, stejně jako vinárna. Ale tato část klevetů je zřejmě pravdivá.
Je těžké věřit, že kdokoli, kdo byl vystaven Mozartovi, by do něj nebyl bezhlavě zamilovaný.
Mozart Prahu historicky navštívil. V Praze měl premiéru Don Giovanni a v Praze se hrálo i Le Nozze di Figaro. A Don Giovanni - při zachování Mozartova charakteristického humoru a momentů flirtování - je pravděpodobně jeho nejtemnější operou.
Wolfgang Amadeus Mozart
Spory profesní a rivalita
Je téměř jisté, že Mozart měl aféry. Mozart byl zlomyslný – hlavně pokud šlo o jeho největšího dobového soupeře, Salieriho. Oddával se veselému životu a miloval sex. Mezi mužem, který si užívá sexu a flirtování s mnoha konsensuálními partnery (Mozartem), a násilníkem (Salierim) je obrovská propast. Toto je ale jediné zdokladované nepřátelství, či spíše rivalita. Mozart si více méně žil ve vlastním nevázaném světě a na okázalost si příliš nehrál.
Zda ho tedy Pražané nenáviděli, zůstává s otazníkem. Možná pro jeho sousedy byly jeho milostné aféry příliš hlučné a necudné… Ale stejně by tomu asi bylo i dnes.
Zdroje:
www.dotyk.cz, medium.com, en.wikipedia.org, www.praguepost.com
