John otevřel internetové stránky a začal hledat skladovací kontejner blízko jeho bydliště. Zanedlouho narazil na inzerát, který nabízel prostor, jenž vlastnila nedávno zesnulá starší žena. Cena byla přijatelná. Klikl na tlačítko „Mám zájem” a čekal na reakci prodávajícího.
Za pár dní už třímal v ruce klíče a mířil ke skladu. Když otevřel dveře a rozsvítil, všiml si modré plastové krabice. Zamířil k ní, sehnul se a chtěl ji přesunout. Byla ale překvapivě těžká. „To jsou v tom kameny?” zabručel John a otevřel víko. Před jeho očima se objevily zlaté mince a několik stříbrných cihliček.
Zlato ve skladovacím kontejneru
Šťastný nálezce na nic nečekal. Přivolal odborníka, který zjistil, že peníze jsou španělského původu a pocházejí z doby mezi 16. a 19. stoletím. Jak se do skladu dostaly, je stále záhadou. Celková hodnota pokladu byla vyčíslena na 11 milionů korun.
Skladovací jednotky jsou v USA populární. Tak, jako my využíváme sklepy nebo garáže, vysokoškoláci, rodiny s dětmi nebo podniky si pronajímají místnosti k uložení nábytku, spotřebičů, sportovního náčiní, kartoték či učebnic.
„Pokud nájemníci zemřou nebo nezaplatí, do třech měsíců nabízíme sklad novým zájemcům. Nevyklízíme je. Šance zpeněžit jejich obsah je tak vysoká,” říká podnikatel John Cardoza. „Vydělat 11 milionů korun za investovaných 24 tisíc korun, což je cena prostoru, je ale mizivá,” zdůrazňuje.
Profesionální hledači pokladů
Podle Cardozy dokonce existují i lidé, kteří cíleně vyhledávají sklady, jejímiž původními majiteli byli staří lidé. „Předpokládají, že generace jejich babiček bude mít nastřádáno více sběratelských předmětů než mladší člověk,” říká.
V úložných prostorech tak byla například objevena kompletní sbírka časopisů Sports Illustrated v hodnotě 2 milionů korun, 6 milionová hotovost ukrytá v plyšovém medvídkovi nebo obrazy Willema de Kooninga za 5 miliard korun.
Zdroj:
