Zdroj: Profimedia.CZ
Záhada skleněných pevností: S technologií pravěkých staveb si dnes nevíme rady
Pevnosti z doby železné, jejichž valy jsou pokryty zesklovatělými balvany, představují vědeckou záhadu už od 18. století, kdy byly objeveny ve Skotské vysočině. Navršené kameny musely projít vysokým žárem, který je spekl dohromady a vytvořil na nich odolný sklovitý povrch. Je otázka, zda se tak stalo náhodou, nebo v tom byl lidský záměr.
Vědci se zpočátku domnívali, že žár vznikl vlivem sopečné činnosti. Jenomže pak se začaly objevovat další a další valy s obdobnou strukturou. Jen ve Skotsku jich archeologové odhalili 70 a další stovka byla nalezena na různých místech západní a střední Evropy.
Moderní karbonový výzkum ukázal, že skotské pevnosti vznikly okolo roku 500 př. n. l., kdy oblast obývali Piktové. Tento národ je sám o sobě obestřen tajemstvím; někteří vědci soudí, že byli spřízněni s Kelty, podle jiných šlo o původní obyvatele Británie. Nevíme ani, jak sami sebe nazývali - název "Piktové" je převzat od Římanů, kteří ho odvodili od latinského výrazu "picti" (pomalovaní). (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Piktové)
Archeologové nicméně až donedávna nepředpokládali, že by obyvatelé Skotska v 1. století př. n. l. byli schopni záměrně zpevnit několikametrovou kamennou zeď žárem dosahujícím 1100°C. Přesně takové teploty je totiž zapotřebí k tomu, aby se horniny začaly tavit a sklovatět.
V roce 1937 vědci V. Gordon Childe a Wallace Thorneycroft provedli experiment, kterým chtěli zjistit, jak spečené zdivo záhadných pevností vzniklo. Vytvořili model kamenné zdi, která měřila 3,6 m na délku a téměř 2 m na výšku. Protože v dávných valech našli i zuhelnatělé pozůstatky dřeva, jednotlivé kameny "prošpikovali" dřevěnými trámy. Ty potom zapálili a zjistili, že vzniklá teplota je opravdu schopna kameny roztavit. Zeď se jim ale zbortila. Na základě tohoto pokusu výzkumníci došli k závěru, že Piktové pevnosti zapalovali za účelem jejich zničení. Mohlo se tak stát i během bojů s nepřítelem.
Zdroj: Wikimedia Commons, By jp.morteveille, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php
Nová studie pod vedením mnichovského vulkanologa Fabiana Wadswortha ale došla k jinému, a mnohem překvapivějšímu závěru. "Vsadil bych se, že autoři experimentu ze 30. let nebyli ani zdaleka tak dobrými inženýry jako lidé v době železné," prohlásil s úsměvem Wadsworth. Ten si při zkoumání "skleněných" pevností povšiml, že skuliny mezi velkými kameny vyplňuje drobný stavební materiál, zřejmě drcený pískovec. Odhodlal se tedy k vlastnímu experimentu.
Ukázalo se, že zatímco velké kameny vlivem žáru praskají a jejich poréznost výrazně stoupá, kamenná drť mezi nimi naopak vytvoří spečenou sklovitou hmotu a celou stavbu neuvěřitelně zpevní. Naše malta umíchaná z cementu, písku a vápna je proti tomu dětská kašička.
(Zdroj: www.nationalgeographic.com, News, 2016)
Šlo o technologii, kterou Piktové vymysleli sami, aby si vystavěli nedobytné hradby? Mnoho odborníků o tom dodnes pochybuje. Možná proto, že by dávní obyvatelé Skotska touto technologií zastínili i moderní stavební průmysl. Jasné odpovědi se zřejmě hned tak nedočkáme.
