www.amusingplanet.com, brigantesnation.com, www.scotsman.com

Odhaduje se, že ve Skotsku se nachází asi 70 vitrifikovaných pevností, i když přesný počet je obtížné určit. Pevnosti jsou rozptýleny po celé zemi, s koncentrací na severu a západě Skotska. Dnes jsou skotské skelné pevnosti důležitou součástí archeologického dědictví země a stále fascinují a zajímají vědce i návštěvníky.

Záhadný proces tavení

Kamenné zdi těchto pevností byly vypáleny při tak vysoké teplotě, že se kameny částečně roztavily a splynuly mezi sebou. Proces, jakým byly pevnosti vitrifikovány, není zcela jasný a mezi archeology se vedou diskuse o tom, jak k tomu mohlo dojít. Podle jedné z teorií byly stěny pevností záměrně vypáleny nebo zahřáty na extrémně vysokou teplotu pomocí ohňů ze dřeva nebo z pecí, což způsobilo roztavení a splynutí kamene. Podle jiné teorie bylo zeskelnění vedlejším produktem vojenského útoku, například při použití roztaveného kovu nebo jiné formy zápalného zařízení. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Není také zcela jasné, kdo vitrifikované pevnosti postavil, i když se obecně připisují Piktům, starověkému národu, který obýval Skotsko v době železné. Předpokládá se, že pevnosti byly postaveny mezi 5. a 1. stoletím př. n. l., i když přesná datace je opět obtížně určitelná.

Vitrifikace – ani zde není jednota

Skotské vitrifikované pevnosti jsou sice dobře známým archeologickým fenoménem, ale stále o nich není mnoho známo. Zde je několik dalších podrobností, které byly v průběhu let objeveny nebo o nichž se spekuluje.

Proces vitrifikace nebyl ve všech hradištích jednotný. Některé pevnosti mají stěny téměř úplně roztavené a srostlé, zatímco u jiných došlo pouze k částečnému nebo žádnému zeskelnění.

Existují určité důkazy, které naznačují, že proces vitrifikace mohl být spíše záměrný než náhodný. Například některé z pevností mají více vrstev vitrifikovaného materiálu, což naznačuje, že proces byl v průběhu času opakován nebo zesilován.

Technika je k vidění na mnoha místech světa

Není zcela jasné, proč Piktové tyto pevnosti vůbec stavěli a proč se rozhodli stěny vitrifikovat. Někteří odborníci se domnívají, že pevnosti sloužily jako obranné stavby na ochranu před útočícími vojsky, zatímco jiní předpokládají, že mohly sloužit jako symboly postavení nebo centra moci místních náčelníků.

Piktové nebyli jedinou kulturou, která se zabývala vitrifikací kamenných staveb. Podobné techniky byly nalezeny i v jiných částech Evropy a také v Japonsku a Americe.

Skotské vitrifikované pevnosti nejsou jediným příkladem tavení starověkých kamenných struktur. Existují také příklady vitrifikace v megalitických stavbách, jako je Stonehenge, a v jiných typech staveb, jako jsou pyramidy.

Další starší teorie, proč pevnosti vznikly

Skotské skleněné pevnosti pocházejí z doby železné, tedy vznikly mezi 8. stoletím př. n. l. a 5. stoletím n. l., přičemž se odhaduje, že byly postaveny mezi 5. a 1. stoletím př. n. l., i když přesná datace je obtížně určitelná.

Existuje řada teorií, proč si Piktové dávali práci s tavením stěn svých opevnění. Mohlo se jednat v první řadě o vojenskou obranu, aby byly zdi pevností odolnější proti útoku. Tavením kamenů a jejich spojováním se Piktové možná snažili vytvořit pevnou bariéru, kterou by bylo pro nepřátelské vojáky obtížnější prolomit.

Stejně tak mohly mít obřadní či symbolický význam a proces vitrifikace mohl být chápán jako způsob, jak propůjčit hradbám větší pevnost a odolnost. Také se mohlo jednat o symbolické spojení mezi pevností a živly ohně a země.

A konečně se mohlo jednat i o vitrifikaci náhodnou, k níž došlo v důsledku požáru nebo jiné katastrofy, která způsobila, že se kameny zahřály až k roztavení. Anebo možná Piktové jednoduše neměli dostatek zdrojů na stavbu zcela nových zdí, a proto se rozhodli zpevnit stávající stavby roztavením a spojením kamenů.

Do dnešních dní neexistuje jediná definitivní odpověď a je pravděpodobné, že svou roli sehrála kombinace několika faktorů. Skleněné pevnosti jsou nadále předmětem pokračujícího výzkumu a studia.

Nové poznatky

Ač se dříve mělo za to, že sklovitost je to jediné, co drží kamenné stěny pohromadě, žádná z pevností neobsahuje žádný tmelící materiál, jako je malta nebo vápno. Kameny vypadají, jako by byly naskládány na sebe nasucho a poté záměrně zapáleny, aby se spojily v jeden pevný blok.

Nové teorie ale naznačují, že zeskelnatění kamenných zdí bylo nezamýšleným důsledkem třeba kování kovů, ohnišť a signálních ohňů. Anebo se jednalo o konstruktivní úsilí, kdy byly požáry kontrolovány a pravděpodobně bujely několik dní při trvale vysokých teplotách přes tisíc stupňů.