Když Římané v roce 70 našeho letopočtu dobyli Jeruzalém, dokonce i římský císař Vespasián se zdráhal zničit židovský posvátný První a po něm i Druhý chrám. Přesto k tomu došlo a z chrámů zbyla pouze Zeď nářků. Římané místním zakázali pohřbívání na Olivetské hoře, proto byli Židé nuceni přenést svá pohřebiště do rozsáhlého jeskynního komplexu v Bét Še’arím v Galilei.
Nejrozsáhlejší starověká židovská nekropole je vyzdobená mimořádně cennými ornamenty, reliéfy a artefakty vysokých uměleckých hodnot. Po tisíciletí sousedilo pohřebiště s přírodní jeskyní. Ta původně sloužila jako zásobárna vody, nicméně někdy kolem roku 400 našeho letopočtu svůj účel plnit přestala a byla postupně zaplavena několikametrovým nánosem bahna a jílu.
Neuvěřitelný nález
V roce 1956 bylo rozhodnuto, že jeskyně bude vyčištěná a přeměněná na muzeum, které bude doplňkem starověkého židovského pohřebiště. Když svoji práci buldozery začaly, objevili dělníci něco ohromujícího. Tak neuvěřitelného, že vědci dodnes nenacházejí vysvětlení, které by uspokojilo všechny. Uprostřed jeskynní pohřební prostory byla odkryta dokonale rovná skleněná deska vážící devět tun o rozměrech 2 x 3,4 x 0,46 metrů.
K jakému účelu sloužila? Jaký smysl mělo umístění tak ohromného kusu dokonale zpracovaného skla doprostřed tohoto prostoru?
Kámen, nebo sklo
Skleněná deska však jako sklo nevypadá. Všichni se původně domnívali, že jde o dokonale opracovaný kamenný blok. Má tmavě hnědou barvu a skutečně kámen připomíná. Až v roce 1963 zkusili vědci blok navrtat, aby získali vzorky nezbytné k analýze materiálu. Po velkém úsilí, neboť materiál byl velmi tvrdý, skutečně potvrdili, že jde o sklo. Fakt, že nebylo čiré, se dá ale snadno vysvětlit. K výrobě skla je, kromě jiného, potřeba pálené vápno. Toho má být ve skle asi 6 %. Ve zkoumaném bloku skla bylo vápna 16 %, což vysvětluje jeho tmavě hnědé zabarvení.
Dům bran? Ale jakých?
Bét Še’arím znamená v hebrejštině „dům bran“. Ale v těchto místech žádné brány nejsou a ani neexistovaly záznamy, že by tu kdy brány byly! Proč by zdejší vesnice měla být opevněna? A proč by vstup do ní měl být střežen strážnými v branách? Má tento hebrejských název něco společného s neuvěřitelně dokonale opracovaným blokem skla, které je ještě dnes třetím největším zpracovaným kusem skla na Zemi?
Zdi a brány hlídaly pohřebiště, nebo něco pro Židy posvátnějšího?
Když Římané zničili i Druhý chrám, židovská Nejvyšší rada Sanhedrin přenesla své působiště z Jeruzaléma právě do Bét Še’arímu. I proto v jeskynním pohřebišti najdeme náhrobek Jehudy ha – Nasiho, hlavy Nejvyšší rady. Ano, toto by mohlo být vysvětlení, proč každý z významných Židů té doby chtěl být pohřben právě zde. Odpočívat vedle prince Judského bylo ctí. Ale co ty hradby a brány?
Existence hradeb a bran prokázána!
Poslední vykopávky a archeologické průzkumy však skutečně část hradeb i základy jedné strážní věže odhalily. Znamená to tedy, že opevnění zde skutečně vybudováno bylo. Ale proč? Není důvodem onen devět tun vážící, dokonale plochý s hranami přesně pravoúhlými blok skla?
Sklo na výrobu lahviček na parfémy …
Aby mohl být takový výrobek zhotoven, musela jeskyně sloužit jako gigantická sklárna. K výrobě skleněného kvádru bylo třeba 12 tun surovin, 20 tun dřeva a ohromná pec, která byla rozpálena po dobu 5 – 7 dnů na teplotu 1 100 °C. Opravdu máme věřit, že v bezprostřední blízkosti posvátného pohřebiště nejvýznamnějších Židů se tavilo sklo na výrobu (odhadem) 60 000 lahviček parfémů?
… nebo součást biblické historie?
Má se za to, že sklo objevili Egypťané asi 3 000 let před Kristem. Rozsáhlé bádání v Egyptě, Palestině i na území původní Mezopotámie však posunulo objev technologie výroby skla ještě o 700 let dříve. A ne do Egypta, ale do oblasti města Ur – rodiště biblického Abraháma.
Proto je tu ještě jedna teorie. Když Římané zničili Druhý chrám, jedno okno této posvátné stavby prý bylo zachováno. Židům se následně podařilo přepravit okenní výplň, zabarvenou rozpáleným vápencem, z historicky skutečně existujícího chrámu do nekropole v Bét Še’arímu a tam jej uložit na posvátné místo. Nedotýkáme se biblické historie?
Zdroje: www.amusingplanet.com, www.cmog.org
