Amazonky skutečně existovaly: Skytské bojovnice byly postrachem starověku

Amazonky skutečně existovaly.

Amazonky skutečně existovaly.

Foto: Profimedia.cz

Patřili mezi nejobávanější válečníky. Skytové, kteří od 7. století př. n. l. do 2 století n. l. obývali pontskou step ležící přibližně na území dnešní Ukrajiny a jižního Ruska a střední Asii, představovali značnou vojensko-politickou sílu. Nespoléhali se jen na odvahu mužů, jejich řady vyplňovaly také ženy.

O krvelačných amazonkách se zmiňoval už básník Homér, Aischylos či Vergilius nebo historikové Apollónos Rhódský nebo Hérodotos, jež píše: „Pocházely z dalekých východních krajů a žily jinak, než tradiční řecké ženy. Cvičily se v boji a musely sloužit ve vojsku. Po tuto dobu zůstaly neposkvrněné. Jakmile odešly z vojenské služby, vdávaly se, ale moc nad veřejným životem jim zůstala. Místo nich vedli domácnost muži." Dnešní historikové si však dlouho mysleli, že jde pouze o báje a mýty. Jejich názor změnily až archeologické vykopávky.

Hrot šípu nalezený ve skytském hrobu.Hrot šípu nalezený ve skytském hrobu.Zdroj: Profimedia.cz

Pohřebiště u ruské vesnice Děvica staré přibližně 2 500 let odhalilo čtyři ženské kostry čtyř generací. V místě jejich posledního odpočinku byly objeveny desítky železných hrotů šípů, nože nebo zbytky koňských postrojů. Jedna z koster byla dokonce pohřbena v pozici jezdce na koni.

Skytové a ženy

Tento nález však není ojedinělý. V oblasti středního Donu vykopal tým archeologa a spisovatele Valerije Guljajeva jedenáct pohřebišť ozbrojených žen. Další ostatky zástupkyně něžného pohlaví, jež zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života a rovněž před asi 2 500 lety, naznačily, že měla svaly trupu a hýždí vyvinuté jako trénovaný muž. V její stehenní kosti navíc vězel železný hrot šípu a další kosti dolních končetin nesly stopy po úderech. Šperky v jejím hrobě ukazují, že patřila mezi vysoce postavené jedince.

Jerusalem

V Božím hrobě byla objevena neuvěřitelně cenná středověká památka. Podívejte se

Archeologické výzkumy potvrzují, že až pětina ženských pozůstatků byla pohřbena s válečnickou výbavou. Například v hrobě, objeveném už v roce 1988 v lokalitě Saryg-Bulun v oblasti Tuvijské republiky Ruské federace nacházející se na hranicích s Mongolskem, byla nalezena zbraň připomínající něco mezi bojovým kladivem a sekerou, kožený toulec s šípy, luk, části oděvu včetně kovaného opasku a čelenka pošitá kožešinami drobného hlodavce - tarbíka. Tehdejší historikové předpokládali, že mumifikovaná kostra patří mladému válečníkovi. O třicet let později však testy DNA potvrdily, že šlo o asi třináctiletou dívku.

Požár Notre Dame v dubnu 2019

V sarkofágu nalezeném po požáru Notre-Dame jsou záhadné předměty. Bude otevřen

Někteří badatelé proto uvádějí, že ve skytské společnosti nebylo důležité pohlaví. Všichni členové, buď kočovných nebo usedlejších kmenů, se museli rovným dílem podílet nad denním fungováním, jež zahrnovalo i válčení. Společenské postavení hrálo významnější roli.

Skytské ženy-vládkyně

Historik Appian popsal v 2. století n. l. Pompeiovo vítězství nad Mithridatésem VI. Pontským. Do svého vyprávění zahrnul i průvod zajatých králů, generálů a skytských panovnic. Ženské vládkyně zmiňuje i Hérodotos. Konkrétně píše o Tomyris, skythské bojovné královně, která v bitvě porazila Kýra Velikého.

Zdroj: Youtube

Jak ale ženy zvládaly ovládat hordu mužských nomádských válečníků? Na tuto otázku odpověděl tým Alicie Ventrasca Miller, jež zrekonstruoval pohyb a skladbu jídelníčku téměř šedesáti lidí uložených na skytských pohřebištích. Zjistil, že kočovný život Skytů nebyl tak rozsáhlý. „Ukázalo se, že většina nebožtíků se od svého rodiště vzdalovala maximálně na sto kilometrů," píše ve své studii vědkyně. Společnost se tak dala lehce kontrolovat a amazonky mohly vést pohodlný život nezatížený dlouhými pochody.

Zdroj:

www.ptejteseknihovny.cz, www.idnes.cz, www.vedator.org, www.worldhistory.org, www.lidovky.cz