Antropologická rekonstrukce obličejů dávno zemřelých osobností je fascinující svým procesem i výsledky. Přesto zde visí spousta otazníků, a to nejen z důvodu, že se mnozí lidé bouří nad počítačovou podobiznou Ježíše Krista, jenž na církevních malbách obvykle vypadá zcela jinak.
Podobu zemřelého člověka lze s vyšší či menší přesností určit z nalezené lebky; vědci jsou schopni odhadnout tvar obličeje a hlavní rysy, tím ale důvěryhodná část rekonstrukce končí. Barvu očí a vlasů si lze jen domyslet z rasové a národní příslušnosti, účes se dotvoří podle dobových zvyklostí. O jemných záhybech kůže a vráskách se pak dá jenom spekulovat.
V případě Ježíše měli vědci práci o to ztíženou, že nejsou k dispozici ani jeho ostatky. Ježíšův počítačový portrét vytvořili na základě tří lebek pocházejících z období okolo počátku letopočtu, které byly nalezeny v Jeruzalémě. Kontroverzní portrét tak zachycuje typického muže daného místa a éry, nikoli konkrétního člověka.
V některých případech ale vědecká rekonstrukce obličeje dokáže být přesnější než dobové portréty i posmrtné masky. Například okolo podoby vůdce francouzské revoluce Robespierra se dlouho vedly spory, protože podle pramenů tento nechvalně proslulý muž trpěl řadou chorob a tvář měl zjizvenou od nešťovic. Jeho portréty i vosková figurína v londýnském muzeu Madame Tussauds jsou přitom k jeho vzhledu velice milostivé. Panuje domněnka, že malíři v revolucí zmítané Francii si nedovolili zobrazit Robespierrovu pravou tvář -gilotina tehdy hrozila za sebemenší prohřešky. Moderní vědci se jí ale už bát nemusejí, a tak Robespierra vyobrazili přesněji - podívejte se do galerie, jak asi vypadal.
