Sloni v roli katů: Poprava rozdrcením byla krutým představením pro diváky

Sloni byli používáni jako zbraň k rozdrcení

Sloni byli používáni jako zbraň k rozdrcení

Foto: Wikimedia Commons, Autor: Joseph Wolf – Internet Archive, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/

Vynalézavost při objevování různých mučicích technik prokázali kati i soudní tribunál napříč stoletími a zeměmi. Testem, kolik toho lidské tělo a mysl dokáže vydržet, se stala metoda drcení a Peine forte et dure, v níž byli sloni využíváni jako kati.    

Je těžké si představit, že to roztomilé slůně, které vidíme v televizním dokumentu pobíhat s vlajícíma ušima a houpajícím se chobotem, vyroste v obrovské zvíře, jež dokáže zabíjet na povel. V jihovýchodní  a jižní Asii byla tato zvířata považována z symbol síly vládce. Sloni byli ochotni válčit a vykonávat kruté mučení.

Slon se dá totiž snadno ochočit a díky své inteligenci se také rád naučí různým kouskům, které dokáže vykonat na povel. Například rozdrtit hrudník nebo hlavu nepřítele. Repertoár sloních katů byl bohatý, jeho pán si mohl vybrat, zda odsouzený bude trpět déle nebo najde vysvobození v rychlé smrti. Mimo zašlápnutí uměli sloni také s obětí házet, převalovat ji, pomocí nožů připevněných na nohách ji rozřezávat nebo ji roztrhat na kousky. Divácky populární veřejné popravy, které vykonávali sloni, byly potlačeny evropskými koloniálními mocnostmi v 18. a 19. století.

Peine forte et dure byla metoda mučení, při níž se kat nesnažil z oběti dostat přiznání, ale pouze souhlas k účasti na soudním řízení a výslechu. Systém obecního práva měl totiž omezené pole působnosti a proces mohl být vykonán jen s těmi, kteří s ním souhlasili. V případě, že dotyčný s výslechem nesouhlasil, mohla mu soudní porota uložit trest v podobě Peine forte et dure - byl vězněn v nelidských podmínkách, vyhladověn a drcen těžkým závažím do té doby, než se obžalovaný rozhodl vypovídat nebo nezemřel.

Římané měli v oblibě zápasy vězňů s divokými šelmami.

Zvířata v roli katů: Vynalézavost poprav často sloužila k pobavení prostého lidu

V praxi to vypadalo tak, že oběť byla svlečena donaha, položena na zem a přivázána za ruce a nohy. Většinou ji zakryli i hlavu, aby se soudci nemuseli dívat na oči vylézající z důlků, což způsoboval přetlak v hlavě, nebo na vyplazený jazyk mučeného. Postupně mu na hruď nakládali těžké závaží  - kameny nebo železné cihly. Často docházelo ke zlomení páteře a k rozdrcení hrudního koše. Pokud oběť přežila, mohl se proces opakovat. Mezi tím byl mučený "obšťastněn" na střídačku zkaženým chlebem a zapáchající vodou. Podle doložených záznamů tělo mučených vydrželo zátěž kolem dvou set kilogramů. Pravidlo Peine forte et dure bylo v Evropě zrušené až v roce 1772. (Zdroj: www.en.wikipedie.org)

Akční letáky