Země vydala kus historie
Zcela novému pohledu na naše rané dějiny předcházely výzkumy v lokalitě Lány u Břeclavi v roce 2017. Během nich tým z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Jiřího Macháčka vykopal keramiku pražského typu, která je spojovaná se Slovany. Jedinečným nálezem byla však kost, přesněji řečeno úlomek žebra, který byl popsaný zvláštními znaky.
Kost později zkoumal mezinárodní tým vědců z naší republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie. Zjištění byla velmi překvapivá. Jde totiž o nejstarší slovanský zápis.
Přelomový objev
Vědci zkoumali kost pomocí nejnovějších metod, genetických a radiokarbonových. Pro určení stáří použili traseologování a elektronovou skenovací mikroskopii. Odbornice na analýzu archaické DNA Zuzana Hofmanová z Freiburské univerzity ve Švýcarsku k analýzám uvedla, že kost pochází z tura domácího a je z doby kolem roku 600 n. l.
Znakům se věnoval vídeňský odborník na starogermánské jazyky Robert Nedoma. Zjistil, že jde o runy tzv. staršího futharku, tedy písma obyvatel střední Evropy, kteří mluvili germánským jazykem. Používali ho od 2. do 7. st. n. l. Jedná se tak zcela o průlomový nález, protože až do té doby byla za první písmo Slovanů považovaná hlaholice, kterou pro svou misi s bratrem sv. Metodějem na Velkou Moravu vytvořil sv. Konstantin (Cyril) v 9. století n. l. Žebro s nápisem z run tak ukazuje, že slovanské kmeny znaly starogermánské runy mnohem dřív než hlaholici.
Žebro s runami
Abeceda staršího futharku měla dvacet čtyři znaků. Na nalezeném žebru je posledních sedm. Vědci se proto domnívají, že na něm původně byla celá runová abeceda a nápis nenese žádné sdělení. Možná jde, řečeno dnešními slovy, o učební pomůcku. Dle profesora Macháčka mohli staří Slované runy používat k věštění či počítání. V každém případě, jak uvedl pro tisk, „… je to nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě.“ A jak dále říká, zcela převrací naše dosavadní představy o raném slovanském písmu.
Archeologové z Masarykovy univerzity svou studii publikovali v časopise Journal of Science.
Zdroje: brnodaily.com, www.ancientpages.com, ct24.ceskatelevize.cz