Příští rok to bude dvacet let, co bagrista ve slovenském Popradě narazil při výkopových pracích na podivné nerovnosti v terénu. Napadlo ho, jestli se nejedná o vojenský bunkr z druhé světové války. Odmítl dál pracovat, protože dostal strach kvůli případné nevybuchlé munici. A to bylo dobře, protože se ke slovu dostali archeologové.

Slovenský Tutanchamon

I když se o záhadném germánském knížeti, kterého pochovali už před 1 600 lety, toho ví poměrně dost, bohužel ne to podstatné. A sice kdo to doopravdy byl. Objev byl unikátní v tom, že hrobka přežila stovky let v poměrně zachovalém stavu. Navíc měl muž u sebe i řadu vzácných předmětů. I proto ho pojmenovali Tutanchamon.

Odkud pocházel

Jak uvedl nitranský archeolog Karol Pieta, nález představoval dřevěnou srubovou konstrukci, která spíš připomínala vojenský bunkr. Jenže se ukázalo, že uvnitř se nachází kníže. Germán, a protože v té době žili na území severního Slovenska Vandalové, pravděpodobně patřil k nim.

Analýza DNA odhalila ještě další zajímavou věc, a sice, že sto sedmdesát centimetrů vysoký, dobře stavěný muž, kterému mohlo být asi pětadvacet let, zřejmě pocházel až z oblasti mezi Volhou a Uralem. A další výzkum naznačil, že v Popradu, kde se nacházel jeho hrob, nežil, ale pravděpodobně se tam dostal ze západnějších částí Slovenska.

Zachovalá hrobka

Podle archeologa Piety je pozoruhodná i konstrukce hrobky, jejíž izolace odpovídá římským stavebním technikám. Takže je dost dobře možné, že dotyčný šlechtic sloužil v římské armádě, což v tehdejší době nebylo nic neobvyklého.

„Takto zachovalá hrobka nemá v tomto dřevěném provedení obdoby. Celá konstrukce pohřební komory, včetně sarkofágu je netknutá. Podobné knížecí hroby se našly na více místech tehdejší Evropy, ale pouze ve formě fragmentů,“ uvedl nitranský archeolog.

Zdroj: Youtube

Obsah hrobky byl převezen do Německa kvůli analýze a konzervování. Na rozdíl od toho skutečného, slovenskému Tutanchamonovi nezbylo moc cenností, protože ho v jeho posmrtném klidu navštívili vykradači hrobek. Nicméně po sobě v hrobce nechali nástroje, což byl pro vědce další zdroj informací z historie.

Díky, zloději

Jak tehdy vysvětloval Karol Pieta, hrobka i po dlouhých staletích nejspíš zůstala v dobrém stavu právě díky zlodějům. Ti si totiž vyhloubili v nepropustném jílu šachtu, kudy se dostali dovnitř. Později do dutého prostoru natekla voda, takže jílovité bahno zakonzervovalo vše, co se v hrobce nacházelo.

Jedinečné nálezy

I přes vykradení v hrobce zůstal například sarkofág nebo část tapiserie a pár zlatých, stříbrných a bronzových předmětů. Konzervace jílem a nulový přístup vzduchu navíc umožnily zachovat i takové věci jako vepřovou šunku, která se našla v jedné z keramických nádob, kožené výrobky, stejně jako obsah žaludku popradského knížete.

Tip

Pokud se při prázdninových cestách zatouláte na Slovensko do Popradu, určitě nezapomeňte navštívit Podtatranské muzeum, ve kterém se nachází stálá expozice věnovaná tomuto neznámému knížeti z Popradu.

Zdroje: medium.seznam.cz, hl.rs, www.muzeumpp.sk