Vědci z Northwestern University v Illinois proto vytvořili 3D počítačový model vesmíru, jemuž dominovaly černé díry různých velikostí. K nim následně posílali hvězdy o rozměrech našeho Slunce a vypočítali gravitační sílu působící na jejich částice během přiblížení k hmotnému objektu.
„Dokázali jsme zaznamenat konkrétní narušení plazmových těles a nasimulovat tak různé druhy interakcí,” říká doktorandka astrofyziky Fulya Kıroğlu. „Ty pak můžeme srovnat s reálnými pozorováními a černé díry vypátrat.”
Pojídání slunce
Černá díra střední velikosti, která je 100 až 100 000krát hmotnější než Slunce, nedokáže hvězdu pohltit tak rychle jako supermasivní černá díra. Pokaždé, když se nezvaný návštěvník dostane do její blízkosti, pouze si z ní „ukousne”. Toto „kosmické uždibování” pokračuje, dokud nezůstane nic než zdeformované a neuvěřitelně husté jádro.
Slunce a černá díra
„Hvězdy během celého procesu ztrácejí hmotu, což způsobuje závan záření. To je každým oběhem jasnější, což vytváří typickou signaturu,” vysvětluje Fulya Kıroğlu. Se svými kolegy objevila, že těleso může kolem díry udělat až pět koleček, což vytváří nádhernou světelnou show.
Odborníky zároveň překvapil fakt, že slunce nebyly úplně roztrhány, ale většina z nich setkání se středně hmotnými černými dírami přežily. Jejich zbytky byly následně odhozené napříč galaxií. Tyto objekty byly již experty identifikované v centrech hvězdokup. „Nyní konečně víme, jak se tam dostaly,” říká vědkyně.
Střední černé díry
Zatímco astrofyzici prokázali existenci černých děr o nižší a vyšší hmotnosti, o těch se střední hmotností se jen spekulovalo. Většina objektů, která by se dala takto nazvat, mohla být ve skutečnosti akumulací několika menších.
„O jejich přítomnosti se stále diskutuje," řekl Kıroğlu. Výzkum jejího týmu ale dává naději, že brzy budou reálně objeveny.
Zdroje: www.edition.cnn.com, www.eurekalert.org, www.dailymail.co.uk
