Sluneční skvrny by mohly zničit celou Zemi, jsou větším rizikem než erupce

Sluneční erupce

Sluneční erupce

Foto: Profimedia.CZ

Minulý týden jsme informovali o slunečních erupcích, které jsou v posledních dnech obzvláště silné a před nimiž varovala NASA. Přestože Země jimi není tentokrát ohrožena, jisté hrozby zde existují. Největším nebezpečím jsou zející sluneční skvrny, jejichž nové roje jsou tak obrovské, že by mohly pohltit celou Zemi. O co se jedná?

I když bychom si mohli myslet, že se nám v moderní době zatím nejhorší následky slunečních bouří vyhnuly, neměli bychom usínat na vavřínech. I provozovatelé energetických sítí se snaží zdokonalovat svá zařízení proti poruchám, které by mohly silnější erupce způsobit, což se již v minulosti stalo.

Sluneční erupce jsou děleny do pěti tříd, z nichž každá je desetkrát silnější než předchozí. Mají označení A, B, C, M a X a každá kategorie má uvnitř ještě devět oddílů. Nejsilnější jsou erupce třídy X, začínající třídou X1. Teoreticky to znamená, že neexistuje žádný limit, jak velké mohou být. Zatím nejsilnější zaznamenaná erupce, tzv. "halloweenské bouře", proběhla v roce 2003 a zahltila senzory na úrovni X28.

 Erupce na Slunci.Erupce na Slunci.Zdroj: Paul Fleet / Shutterstock

Nové sluneční roje jsou nebezpečné

NASA nám v tuto chvíli „slibuje“, že v příštích několika letech uvidíme rozhodně větší sluneční erupce, než na jaké jsme zvyklí. Informoval o tom sluneční fyzik Dean Pesnell z Goddardova střediska vesmírných letů NASA. Na povrchu Slunce se totiž objevily dva obrovské roje slunečních skvrn. Každý roj slunečních skvrn se přitom skládá z několika slunečních skvrn, a je velmi rozsáhlý, dokonce mnohem větší, než je průměr Země.

Na video o tomto fenoménu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Tyto roje navíc pocítíme už brzy, v následujících měsících tak bude Země čelit nejen potenciálně ničivým slunečním erupcím, ale také zvýšené možnosti živých polárních září. Zároveň však NASA varuje, že některé z těchto slunečních skvrn jsou tak obrovské, že by mohly pohltit celou Zemi. 

Nové skupiny slunečních skvrn jsou známé jako "aktivní oblasti" a jsou pojmenovány 2993 (AR2993) a 2994 (AR2994). Podle Pesnella jsou středně velké a nepředstavují to nejlepší, co může 25. sluneční cyklus přinést. Po nich totiž následuje třetí skupina slunečních skvrn. Ačkoli je dosud skrytá za severovýchodním okrajem Slunce, právě ona je zřejmě na vině silné sluneční erupce, jež před několika dny minula Zemi. 

Jedenáctileté cykly Slunce

K magnetickým aktivitám na Slunci dochází v jedenáctiletých cyklech. Ty nejsou vždy stejně intenzivní; každý cyklus má fáze nízké i vysoké aktivity. Ty se začaly číslovat a dokumentovat již v roce 1775, takže se momentálně nacházíme v 25. slunečním cyklu. Momentálně – i přes silné erupce – se však stále nenacházíme na jeho vrcholu, tudíž lze očekávat, že sluneční aktivita ještě Zemi zasáhne silněji, a to koncem roku 2024 nebo začátkem roku 2025.

I když jsou sluneční erupce a CME nebezpečné pro energetické sítě, satelity, komunikační sítě a potenciálně i pro vesmírné cestující mimo ochranu magnetického pole Země, jejich přínosem jsou neobyčejně krásné polární záře, které je možné pozorovat i mimo jejich obvyklý výskyt.

Na video o 25. slunečním cyklu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jaký by byl nejhorší scénář?

Podle NASA se nemusíme ničeho obávat, ale v době vrcholu 25. Slunečního cyklu bychom měli zbystřit. Podle Jana Janssense, odborníka na komunikace ze Solar-Terrestrial Centre of Excellence v Bruselu, je Slunce již nyní velmi aktivní. A aktivita stále poroste. Minulý týden Zemi jen těsně minul výron sluneční plazmy spojený s ještě dřívější skupinou slunečních skvrn.

Digitální ilustrace zemské magnetosféry, která odráží sluneční vítr a záření ze Slunce.

Už týden se chová Slunce podivně. Vyvíjí nezvyklou aktivitu. Může ohrozit Zemi?

V neděli 17. dubna oznámilo Centrum pro předpověď kosmického počasí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), že puls rentgenového záření erupce X1 způsobil silný výpadek rádiového vysílání na frekvencích pod 30 MHz v jihovýchodní Asii a Austrálii. Kdyby však CME Zemi zasáhla napřímo, mohlo by dojít k zahlcení elektrické sítě nebo rádiové komunikace, k poškození elektroniky družic a zahřátí plynů v horních vrstvách atmosféry.

Uvidíme, jak bude Země zasažena, až se dostaneme na vrchol 25. cyklu.

 

Zdroje:

blogs.nasa.gov/solarcycle25/www.livescience.comgkandcurrentaffairsprectice.blogspot.com