Oortův oblak je hypotetický kulovitý objekt, jež obklopuje celý náš hvězdný systém. Nachází se přibližně 20 000 - 180 000 AU od Slunce, což je tak daleko, že jen světlo zde letí jeden a půl roku. Přesto, že ho dalekohledy nedokážou zpozorovat, jeho existenci dokazují komety, vrhající se v pravidelných intervalech do vnitřního prostoru Sluneční soustavy.

Oortův oblak

Předpokládá se, že oblak obsahuje asi 100 miliard kamení, ledu a další hmoty, jež je pozůstatkem vzniku Mléčné dráhy. Tak velké množství materiálu však neodpovídá výpočtům a modelům pro zrod naší Galaxie.

Problémem je také tvar objektu. Netvoří běžný disk v ekliptice, ale je kulovitý. Astrofyzici Avih Loeb a Amir Sirai z Harvardovy univerzity našli pro otázku původu Oortova oblaku vysvětlení. Svou studii publikovali v odborném magazínu The Astrophysical Journal Letters.

Dvojče Slunce

Slunce mělo mít sestru. Společně fungovaly jako gravitační síť, která zachytávala objekty vznikající během jejich zrození. Podle teorie se hvězdy formovaly v oblaku ionizovaného plynu. Tomu se přezdívá „hvězdná porodnice“. Jeho zbytky se však působením vichrů a gravitace rozpadly.

Vědci předpokládají, že obě hvězdy byly přibližně stejně velké a obíhaly kolem sebe ve vzdálenosti 1000krát větší, než je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Kolektivní gravitace zachytila kousky kamenů a ledu z mezihvězdného prostoru. V době, kdy se dvojčata od sebe vzdalovala, jejich oběžnou dráhu narušila jiná hvězda.

„Druhá hvězda může stále existovat. A to prakticky kdekoli v Mléčné dráze," říká Avih Loeb a nechává si tak zadní vrátka pro nové objevy. Nejžhavější kandidát slunečního dvojčete však již existuje.

Žlutý trpaslík

V roce 2018 zpozorovali astronomové z Evropské kosmické agentury (ESA) hvězdu kategorie žlutý trpaslík, jež je identická s naším Sluncem. Je vzdálená 184 světelných let od Země. Dostala jméno HD 186302. Právě ona by mohla být neznámou ztracenou sestrou.

HD 186302 je totiž stejně stará, má stejnou povrchovou teplotu, světelnost i chemické složení. Vardan Adibekyan z Portugalského institutu astrofyziky a vesmírných věd navíc dodává, že se kolem ní může objevit také „Země 2.0", jež by se měla pohybovat v tzv. zóně života. Nyní ji jen stačí najít.

Zdroj: Youtube

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, 21stoleti.cz, enigmaplus.cz, www.livescience.com