Slunce kdysi mívalo prstence jako Saturn. Pro vývoj Země měly zásadní význam

Pohled z Titanu na Saturnův prstenec

Pohled z Titanu na Saturnův prstenec

Foto: Shutterstock.com

Naše planeta je „malá“, tvrdí nejnovější studie uvedená v lednu letošního roku. Země mohla být super-Zemí, kdyby ji v dávné miliony let staré historii něco nezabránilo v růstu. Než vznikly planety, Slunce mělo prstence podobné těm, jakými se dnes chlubí planeta Saturn. Ty nejspíš hrály roli při vzniku Země.

Super-Země

Astronomové zjistili, že v jiných hvězdných systémech Mléčné dráhy zhruba třetinu hvězd podobných našemu Slunci obíhají super-Země. To jsou obrovské planety se skalnatým povrchem podobným jako má Země. Mají atmosféru a vědci předpokládají, že na nich může být voda. V porovnání s nimi je naše planeta poměrně malá. Vědci se proto zabývali otázkou, proč takové super-Země nejsou v naší Sluneční soustavě.

Oumuamua

Kolem Země prolétlo záhadné obří těleso připomínající UFO. Vědci mu říkají Posel

Počítačové simulace  

Astrofyzik A. Izidoro z Rice University v Houstnu a jeho tým vytvořili počítačový simulační model vzniku sluneční soustavy, která se vytvořila z prachu a plynu – sluneční mlhoviny. Simulace naznačily, že kdysi byly kolem Slunce prstence prachu a plynu, v nichž se nejspíš vytvořily tlakové hrboly – místa vysokého tlaku. Ta se s největší pravděpodobností vytvořila v době, kdy je mlaďoučké Slunce svou gravitací přitahovalo. Stejné tlakové hrboly mají mladé hvězdy.

Vědci přišli s přijatelným vysvětlením obřích tunelů na Marsu. Dá se v nich žít

Jak vznikají super-Země

„V tlakovém hrbolu se shromažďují prachové částice, proto vidíme prstence,“ uvedl spoluautor studie docent fyziky A. Isella. Simulace ukázaly, že byly kolem Slunce tři pásy, kde se pevné částice vypařovaly a vytvořily plynné skupenství. V nejžhavějším pásu se v plyn měnily křemičitany, uprostřed se vypařil led a ve vnějším se v plyn změnil oxid uhelnatý. „Předpokládáme, že tlakové oblasti vytvořily oddělené zásobárny materiálu ve vnitřní a vnější sluneční soustavě a regulovaly materiál pro růst planet ve vnitřní sluneční soustavě," uvedl Izodoro. Z prachových zrn a kamení vznikají planety. Vědci se domnívají, že tlakové hrboly zabránily, aby byl protoplanetární disk, to je oblak prachu a plynu hladký, protože v hladkém disku by byly tyto částice pohlceny Sluncem. Pokud by tlakové hrboly neexistovaly, Slunce by částice pohltilo a nezbyly by zárodky pro růst planet. Izodoro uvedl, že super-Země vznikly kvůli opožděnému výskytu středního prstence. „V době, kdy se vytvořil tlakový hrbol, už bylo ve vnitřní soustavě velké množství hmoty potřebné pro vytvoření super-Země," řekl. "Takže doba, kdy se tento střední tlakový hrbol zformoval, může být klíčovým aspektem sluneční soustavy. V naší Sluneční soustavě se něco stalo. To zabránilo Zemi, aby se zvětšila a stala super-Zemí,“ vysvětlil Izodoro.

Zdroje: www.independent.co.ukwww.livescience.comwww.forbes.comwww.sciencealert.com