Pět způsobů, jak po smrti tělo žije dál

30. září 2019 četba na 3 minuty
Rakev

Rakev

Foto: Pixabay.com

Každý asi uzná, že práce v márnici patří mezi ty psychicky nejnáročnější. Nejde přitom jen o to, že jste obklopeni těly zesnulých osob; stáváte se tu navíc svědky fyzických procesů, které v těle probíhají i po smrti a o nichž se moc nemluví. Občas vám proto může připadat, že nebožtík snad ještě žije…

Mozek se snaží přežít

Kdy skutečně nastává okamžik smrti, není snadné určit. Orgány selhávají postupně, jde o delší proces, ve kterém jako poslední kapituluje mozek. Ten jako by se snažil za každou cenu udržet při životě a některé jeho funkce zůstávají zachovány i poté, co srdce přestane bít. Během několika minut před definitivním koncem shromažďuje kyslík a živiny extrémně razantním způsobem, přičemž nedbá na zbytek těla, které se tímto procesem může poškodit. Díky tomu mají lékaři při včasném zásahu šanci zachránit člověka například po infarktu. Může se však přitom stát, že některé orgány už budou poškozené. 

Vlasy a nehty rostou jen zdánlivě

Už od starověku byl diskutován hrůzný jev, kdy nebožtíkům po smrti ještě nějakou dobu rostou vlasy a nehty. Ve skutečnosti je to však jen optický klam - mrtvá tkáň ztrácí vlhkost a kůže se scvrkává, takže se z ní vlasy a nehty více odhalují a vypadají delší. Americký soudní lékař William Maples ve své studii vysvětlil, že růst vlasů a nehtů zajišťuje hormonální výměna, která už po smrti neprobíhá. 

Trávení a vyměšování

Trávení v těle probíhá na mnoha úrovních a mnohé jeho procesy na našem vědomí vůbec nezávisejí, protože se o ně starají výhradně bakterie. Ty samozřejmě ve střevech přežívají i poté, co jejich "hostitel" zemře, a ještě řadu hodin vykonávají svou běžnou činnost. Na druhé straně vyměšování je proces vědomý; k tomu, abychom zadrželi moč nebo stolici do chvíle, než se zavřeme na toaletě, potřebujeme signál z určitého mozkového centra. Jakmile mozek zemře, příslušné centrum už vyměšování nekontroluje, a tak se odpad ze střev žene ven. Stává se proto, že se střeva a močový měchýř vyprázdní i několik hodin po smrti. 

Erekce

Tento jev byl často pozorován u odsouzenců popravených oběšením. Označoval se jako "andělské vzrušení" a někdy ho doprovázela ejakulace. Docházelo k němu z důvodu, že se po zastavení srdce veškerá krev nahromadila v nejníže položených částech těla, jimiž byly u viselců nohy a pohlavní orgány, a překrvená tkáň reagovala spontánní erekcí. 

Kvílení

Asi nejstrašidelnějším doprovodným jevem posmrtného stavu jsou rozličné zvuky, které mohou připomínat kvílení nebo bručení. Svědkové tohoto fenoménu si v minulých dobách zpravidla mysleli, že se jim mrtvý ještě snaží něco sdělit. Moderní věda však přišla s prozaičtějším vysvětlením: posmrtná ztuhlost zasahuje všechny svaly, včetně hlasivek. Jak se tělo začíná rozkládat, přibývá v něm plynů. A právě tyto plyny tělo opouštějí všemi otvory, přičemž přecházejí přes ztuhlé hlasivky a zvukovou trubici směrem k ústům. Přitom se mohou tvořit velmi podivné zvuky, které vyděsí všechny živé pozůstalé.

    Akční letáky