Pokřtěný Václav, ale biřmovaný Karel, byl zbožným vládcem stavějícím hrady i katedrály, diplomatem ovládajícím pět jazyků, ale také rytířem a účastníkem mnoha turnajů.
Zranění a dna
Během života utrpěl mnohá zranění v bitvách i rytířských kláních, jizvy utržil i v obličeji, z nichž nejmarkantnější sahala od kořene nosu k pravému oku. Tato je i rozpoznatelná na historických rytinách. Karel by se dal popsat jako dobře stavěný atlet, který o svoji fyzickou zdatnost vědomě pečoval. I přes přibývající léta a mnohá zranění, jež se na něm podepsala, stejně tak jako nemoc vyšších vrstev, dna.
Karel IV. byl natolik oblíbený panovník, že jeho vzhledu se příliš pozornosti nepřikládalo. Jak ale vypadal?
Utajený incident z roku 1350
O Karlově nehodě, ani o její léčbě, se z historických pramenů nedozvíme, patrně na příkaz samotného panovníka. Zahraniční kronikáři spekulují o otravě, ale lékaři antropologové Dr. Ramba a profesor Vlček byli schopní z velmi dobře zachovalých kosterních pozůstatků zjistit mnohé.
Karel se patrně zranil během rytířského klání v říjnu roku 1350. Masivní náraz ho srazil na zem, zlomil čelist na čtyřech místech a dramaticky poškodil i krční páteř. Naštěstí měl vynikající lékaře znalé postupů operace, kterou proved jejich kolega Ruggero di Frugardo.
Karlova přeražená čelist s otevřeným skusem byla díky této operaci opravena. Zuby horní a dolní čelisti by bez zákroku na sebe nedosedaly a pacient by nebyl schopen normálně jíst. Na tehdejší dobu komplikovaný zásah „poopravil“ panovníkovu čelist vysunutím bradového úlomku. Navíc bylo potřeba léčit i poranění páteře v oblasti krku a Karel proto strávil na lůžku několik týdnů.
Povinnostem panovníka se opět věnoval až od května následujícího roku. Toto zranění se podepsalo na držení těla a zcela znemožnilo otáčet hlavou, nicméně i tak šlo o úspěch.
Karel IV. potkává francouzského krále Karla V.
Zlomenina a zápal plic mu byly osudnými
Shrbený a s omezenou pohyblivostí Karel žil a panoval dalších 28 let. Jeho dvaašedesát let dlouhý život nepřímo ukončil pád. Nevíme, zda to bylo z koně, na schodišti nebo jinde. Karel upadl a zlomil si krček stehenní kosti.
Ve středověku, ale ještě poměrně nedávno, nebylo léčby, která by Karlovi pomohla. Nezbývalo než ležet a doufat. Bohužel, jak to v těchto případech často bývá, u panovníka se rozvinul zápal plic.
Nehybnost, díky níž dochází k překrvení plic a hypoventilaci, vedla k takzvané hypostatické pneumonii, na níž tři týdny po pádu zemřel. Stalo se tak 29.listopadu 1378, tři hodiny po západu slunce.
Smrt otce vlasti
Nabalzamované tělo císaře říše římské a krále českého bylo vystaveno na Pražském hradě a dalších místech Prahy, aby jej mohli truchlící uctít a rozloučit se s ním.
Karel IV.
Okolo sedmi tisíc pozůstalých vytvořilo průvod v pražských ulicích. Ten se táhl ze Starého Města pražského až na Vyšehrad. Karlův přítel, profesor na Sorbonně, Vojtěch Raňků z Ježova, jej ve své řeči poprvé nazval Otcem vlasti. Toto pojmenování mu už zůstalo a tak si ho pamatují i celé generace jeho následovníků.
Zdroje:
